Odvolání proti rozhodnutí o umístění stavby Retenční nádrž č. 4

Krajský úřad Olomouc
odbor strategického rozvoje
odd. stavebního řádu a památkové péče

13. 11. 2017

Věc:

Odvolání proti rozhodnutí o umístění stavby „Retenční nádrž č. 4 (malá vodní nádrž) na bezejmenném levostranném přítoku Malínského potoka, Nový Malín“, vydaným odborem výstavby, MěÚ Šumperk, dále jen stavební úřad - SÚ, č.j. MUSP 106613/2017 ze dne 23.10.2017 .

Spolek Zdravý Malín, z.s., IČO 04740416, se sídlem Nový Malín 817, jehož hlavním posláním je ochrana přírody a krajiny, podává jako účastník řízení odvolání vůči výše uvedenému rozhodnutí.
Napadáme jak vlastní výrok SÚ, tak i jeho odůvodnění.

Napadeným rozhodnutím má být umožněno umístit do krajiny stavební dílo Retenční nádrž č.4, čímž je dotčena zákonná ochrana tří významných krajinných prvků (VKP) dle zákona 114/1992 Sb.
Jedná se o potoční údolní nivu, les a drobný vodní tok (DVT). V prvním případě by došlo k úplné likvidaci VKP, v případě lesa jeho poškození (vykácení 66 ks stromů) a v případě DVT návrh stavby nereflektuje kritický stav vodního toku – vysychání.
Orgán ochrany přírody (OOP) mylně usoudil, že proklamovaný veřejný zájem investora na umístění stavby převažuje na zákonnou ochranou výše uvedených VKP, chybně usoudil, že nedojde k poškození VKP niva, VKP les a v této věci vydal závazné kladné stanovisko ve věci, kterým byl stavební úřad při posuzování věci vázán.
V našem odvolání prokazujeme, že v rámci plánování záměru investorem, zpracování projektu zpracovatelem a následného posuzování záměru příslušnými orgány státní správy, došlo k celé řadě pochybení  a docházelo k porušování platných právních předpisů.
V odvolání také poukazujeme na to, že veřejný zájem na zachování dotčených VKP (údolní niva, les, drobný vodní tok) z pohledu zákona na ochranu krajiny a přírody jednoznačně převažuje nad investorem deklarovaným záměrem.
 

Vycházíme z následujících skutečností.

1) investor, obec Nový Malín, postupoval v rozporu s Evropskou úmluvou o krajině. Omezil účast veřejnosti při plánování a nebral potaz na její přání na charakter prostředí. Reálný stav dotčeného nezastavěného území (krajiny) z pohledu ochrany krajiny a přírody je znám investorovi (obci) nedostatečně.

2) správce toku, LČR, se pouze formálně a účelově vyjádřil k územnímu záměru, skutečný stav dotčeného DVT v území, správci znám není.

3) zpracovatel projektu vycházel z neúplných či nesprávných podkladů, opomenul návaznost stavby zejména na okolní zemědělské plochy intenzivně využívané, nedbal odborných doporučení týkajících se umístění a provedení stavby, úmyslně nebral v potaz navazující stavbu - plošné drenážní odvodnění a nepředložil alternativní řešení. Veřejný zájem na zvýšení retenční a akumulační schopnosti krajiny (55ha) degradoval na zcela nevhodný lokální projekt investorem požadovaným.

4) orgán ochrany přírody, který vydal souhlasné stanovisko při svém postupu závažně porušil platné právní předpisy, nezabýval se potřebným způsobem ochranou VKP – les, VKP – drobný vodní tok, VKP - údolní niva, vycházel z neúplných či neplatných údajů, nepřipouští případná ekologická rizika záměru, své rozhodnutí provedl povrchně a formálně s neznalostí místních podmínek.

5) stavební úřad vydal poté rozhodnutí na základě obsahově neplatných, neúplných a neobjektivních podkladů, zabýval se pouze splněním formálních náležitostí, sám porušil stavební zákon i správní řád.

Zdůvodnění:

Ad 1)

V polovině 90. let nechala obec Nový Malín vypracovat projekt „Revitalizační opatření v k.ú. Nový Malín“, který vypracoval Ing. Václav Brtna.
Jednalo se o komplexní a na svoji dobu (1996) velice dobrý návrh, jehož účelem bylo posílení ekologické stability území přiléhající k obci. (průlehy, svodné příkopy, rybníky, sady, zatravnění, zalesnění a retenční nádrže m.j. i Retenční nádrž č.4 ). Část opatření byla realizována.

V r. 2016 objednala obec Nový Malín u odborné projekční kanceláře TERRA-pozemkové úpravy s.r.o. projekt „Retenční nádrž č. 4, Nový Malín“, který byl vypracován v listopadu 2016. Projektový záměr nebo vypracovaná projektová dokumentace nebyl posuzován komisí stavební ani komisí ŽP ustavené při Obecní radě v obci Nový Malín. Už vůbec nebyl předložen veřejnosti k seznámení, posouzení nebo připomínkování. V době posuzování záměru orgánem ochrany přírody – odb. ŽP MěÚ Šumperk se všemi potřebnými podklady, starosta obce na žádost o zpřístupnění informací v této věci nepravdivě uvedl, že obec Nový Malín nemá k dispozici PD této RN. (příloha č. 1).

V květnu t.r. obec pozvala veřejnost na místo předpokládané výstavby RN č.4 a oznámila jí, že se zde bude budovat uvedená RN.
Na místě vznesené připomínky a námitky nebyl brán zřetel. Následně investor - obec - požádala o vydání územního rozhodnutí.
Máme za to, že tímto postupem došlo k zásadnímu porušení Evropské úmluvy o krajině na místní úrovni. Úmluva vstoupila v platnost dne 1. října 2004. Implementována byla m.j. zák. 183/2006, stavební zákon, např. § 18, 19, a také § 70 odst. 1 zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny do českého právního řádu.)
Veřejnosti bylo úmyslně upíráno právo na informace, nemohla aktivně vstupovat do procesu krajinného plánování  a už vůbec nebyly brány ohledy na její názory v této záležitosti a po celou dobu přípravy plánovaného zásahu do krajiny byla účelově obcházena orgánem obce – starostou.
Námi navrhovaná alternativní opatření by řešila celou plochu území, neohrozila by stávající VKP a mnohonásobně by předčila RN č.4 v objemu zadržované vody v krajině, regenerovala by DVT.
Investor i orgán obce se však jimi opakovaně odmítli zabývat.

Ad 2)

Správce toku, LČR se k návrhu projektu vyjádřil pozitivně, aniž upozornil na rychlé a negativní změny- vysychání DVT, které se netýkají pouze bezejmenného DVT, ale všech DVT na území obce Nový Malín. V posledních 7-6ti letech z místních 11-ti drobných vodních toků se stalo devět polovysychavých (extrémně nízký povrchový odtok) anebo zcela vyschly.
V DVT není zajištěn minimální zůstatkový průtok, poklesla kapacita vodních zdrojů a zhoršila se jejich jakost. Všechny zmiňované útvary povrchových vod /9 DVT/ v dílčím povodí klasifikujeme na základě našeho hodnocení jako rizikové.
Tím porušil své povinnosti uložené mu vodním zákonem, zák. 254/2001 Sb. § 47, odst.2, písm.f), §48 a také povinnosti uvedené v Rámcové směrnici vodní politiky EU (viz Směrnice 2000/60/EC Evropského parlamentu a rady z 23. října 2000 ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky)
Protože jeho vyjádření bylo podkladem pro vydání závazného stanoviska orgánu ochrany přírody, lze kvalifikovat jeho jednání jako hrubé opomenutí a podání neobjektivní a zavádějící informace pro rozhodování orgánu ochrany přírody. To se projevilo i tím, že vodoprávní orgán ve svém stanovisku uvedl: „Po prostudování předložené dokumentace, ke které je doloženo stanovisko správce povodí a správce dotčeného vodního toku, vydává vodoprávní úřad Městského úřadu Šumperku podle § 18 zákona číslo 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, v platném znění (vodní zákon) toto v y j á d ř e n í: Realizace výše uvedené stavby z hlediska zájmů chráněných podle vodního zákona je možná ..."

Ad 3)

Zpracovatel PD společnost TERA-pozemkové úpravy s.r.o. pak v rámci zpracování projektu vycházel z konceptu již výše uvedeného návrhu z r. 1996. Původní návrh dokonce předpokládal vybudování 3000m3 RN a dvou průcezných hrázek umístěných v horní části lesíku, VKP.
S ohledem na dobrou úroveň původního komplexního projektu, lze důvodně předpokládat, že v době jeho zpracování /1996/ v této lokalitě panovaly podstatně lepší hydrologické poměry než dnes (2017) a z toho vycházelo tehdejší nastavení parametrů záměru. Nový návrh je „měkčí“ verzí návrhu původního.  

Zpracovatel projektu nepostupoval komplexně, svůj pohled zúžil pouze na vlastní stavbu, vynechal okolní krajinu, nevzal v úvahu okolní odtokovou charakteristiku území, geofyzikální vlastnosti terénu, způsob obhospodařování okolních ploch, současný stav dotčených VKP, negativní míru změn ekologické stability území a nepředložil alternativní návrhy nevyžadující zásahy do VKP. Nepravdivě uvedl, že účelem RN je zadržování vody v krajině, což návrh stavby neřeší ani řešit nemůže.

1. Záměrně neuvedl, že okolní zemědělské plochy přiléhající k lesíku jsou odvodňovány plošnými trubkovými drenážními systémy (meliorace), které se významně podílejí na dalším vysychání krajiny. 
2. Plocha  svodného území nezahrnuje pouze lokalitu lesíku, ale díky morfologii terénu také m.j. levo a pravostranné zemědělsky intenzivně využívané plochy, jejichž plošné odtoky vyúsťují pod plánovanou RN č.4., odtud již společně s DVT procházejí propustkem pod železniční tratí.  Zde upozorňujeme, že DVT je dále po cca 100m zatrubněn.
   Díky sklonům svahů zemědělských pozemků, nevhodnému druhu hospodaření (m.j. obiloviny, řepka) dochází k silné vodní erozi a smyvu půdy.
3. Zavádějícím způsobem zpracovatel v textové části PD uvádí, že „Hlavní funkcí nádrže bude zadržování vody v krajině, dále pak dotování vody ve vodním toku v době sucha, vytváření vodního biotopu, stabilizace ekologické kostry krajiny a estetická, krajinotvorná funkce odpočinkového místa“ neboť jako odborně způsobilá osoba, disponující odpovídajícími informacemi a poznatky z místních obhlídek, k těmto závěrům nemohl dojít.
   Zákon 114/1992 Sb. v § 3 odst1, písm. m) uvádí: „krajina je část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů a civilizačními prvky.“ a nikoli plocha o výměře 863m2. Přesto zpracovatel za účel RN označil zadržování vody v krajině, což je věcně i logicky nesprávné.
   RN o objemu max. 1000m3 a ploše 863m2 nemůže efektivně zadržet vodu v krajině, která má rozlohu 55 ha. Tuto roli mohou splnit pouze VKP (lesík, cca 3 ha, údolní niva) a zejména dobrý stav okolní zemědělské půdy (to je však v současné kvalitě dotčených zemědělsky půd, intenzivně využívaných, výrazně ochuzených o organiku, silně zhutněných pojezdy těžké techniky, se sníženou retencí, nemožné). Současná retence dotčené zemědělské půdy je nedostatečná a odpovídá přibližně hodnotě 15-20 % možného retenčního potenciálu.
4. Žadatel uvádí ve zprávě, že souhrn ročních srážek se pohybuje mezi 700-800mm.
   Tento údaj zpochybňujeme, v r. 1996 uvádí původní projekt 738mm/rok-měřící stanice Ruda nad Moravou. Nejbližší stanice ČHMÚ je Šumperk-Temenice a nám byl poskytnut údaj 675mm/rok za r. 2016. Díky vlivu tepelného ostrova města Šumperka (převážný směr pohybu srážkové oblačnosti směrem na obec N.M.) poklesl úhrn ročních srážek pro lokalitu Nového Malína ještě níže, dle našich neautorizovaných měření  600mm/rok.
5. Je odborný předpoklad, že bude pokračovat  trend snižování srážek společně s nárůstem počtu tropických dní horkého letního počasí a jejich nevhodným rozdělením (přívalové deště) je velice pravděpodobné, že DVT zcela vyschne. K tomu vede i skutečnost, že v posledních letech razantně ubyly srážky ve formě sněhové pokrývky zajišťující postupným odtáváním dostatek vláhy i v jarních měsících v naší lokalitě.
   RN č.4 následně nebude schopna následně zajišťovat další funkci v návrhu uváděnou - dotace DVT nebo dále uváděnou funkci vytváření vodního biotopu.
6. Zpochybňujeme také uváděnou „stabilizaci ekologické kostry krajiny “, a to z následujících důvodů.
   - RN o objemu max. 1000m3, ploše max.863m2 neřeší dotčené území o ploše 55ha, teoreticky by mohla zlepšit pouze ekologickou stabilitu VKP, lesík.
   Z předložených podkladů však plyne, že se má vykácet 66 ks stromů – což vede jednoznačně k úbytku trvale zadržované vody v lokalitě a narušení malého vodního cyklu v místě. Jednoznačně negativní vliv na VKP.
   Má dojít k vytvoření dna nádrže vyhloubením (odstraněním) až 2 metrů svrchní zemní vrstvy v potoční údolní nivě.
   Tento postup je zcela nepřijatelný. Právě zvodnělé hydrické prostředí vytváří unikátní vlastnost v této části lokality, umožňuje tzv. houbový efekt.
   V době sucha dotuje niva vodou DVT, naopak v době srážek vodu nasává. Tento fenomén byl několikráte přímo na místě pozorován. Zatímco v době srážek voda z polí doslova teče, v místě plánovaného zásahu se vodní poměry prakticky nemění. (viz správní spis-fotodokumentace a také výňatek z Biologického průzkumu: „Během průzkumu byl zájmový prostor podmáčen a jeho středem protékal potůček o šířce v rozmezí 0,3 - 0,5 m. Výška vodního sloupce v tomto velmi malém a málo vodnatém potůčku prakticky nepřesáhla 0,1 m, ač se jednalo o období po dlouhodobých srážkách“, což naše tvrzení prokazuje.
   Zamýšleným zásahem by došlo k poškození části VKP – lesíka a likvidaci potoční údolní nivy (VKP).
7. Zpracovatel také zcela pochybil, když se nezabýval problémem potencionálního ohrožení RN eutrofizací, nekontrolovatelným růstem sinic a řas, které ve svém důsledku může vést k „odumření“ celé RN.
   Zjevným nedostatkem je, že nebylo provedeno vyhodnocení rizikovosti útvarů povrchové vody -rozbor kvality vody alespoň v základních parametrech.
   Tím se rozumí zjištění úrovně BSK, CHSK, a také množství fosforu, dusíku a nebezpečných látek ve vodě i ve svrchním půdním sedimentu. Vlivem uvedených faktorů může dojít z ve stojatých vodách k vyšší aktivitě metabolických a rozkladných procesů související s extrémní stratifikací (rozvrstvením) rozpuštěného kyslíku.
   Má se zadržovat až 1000m3 stojaté vody v nádrži obklopené intenzivně zemědělsky využívanou půdou, která je pravidelně dotována průmyslovými hnojivy a herbicidy, přičemž nebyly provedeny alespoň základní analýzy jejich dopadů na životní prostředí.
   Silný vzrůst a bohatá, sytě zelená barva rostlin indikujících vysokou úroveň půdního dusíku (kopřiva dvoudomá, bez černý) v místě, jednoznačně prokazuje nadbytek dusíku v půdě.
   Dotazem na České zemědělské inspekci v Brně potvrzena i celá paleta herbicidních přípravků používaných nájemcem zemědělské půdy MESPOL Medlov, a.s.
   Likvidace potoční nivy, způsobená technickou úpravou dna, by výrazně zvýšila citlivost vodního ekosystému vůči dopadům hydrologického sucha.
8. krajinotvorná a odpočinková funkce je pouhou fikcí zpracovatele, frází, která se rutinně dopisuje k obdobným projektům. Zpracovateli zcela uniklo, že VKP (lesík) je veden jako biokoridor, který propojuje tři místní LBC (Pod vodojemem, Poldr, Pod Kobylou) a je frekventovanou trasou zvěře, s možným výskytem silně ohrožených ptáků (ledňáček, dudek – pozorováno cca 150 m od lokality v r. 2016), s posledními většími stanovišti chráněné konvalinky vonné, v Biologické zprávě neuváděné.
   V žádném případě není vhodné, aby docházelo k narušení sice malého, ale hodnotného ekosystému další lidskou činností, odpočinková funkce, v tomto místě.
   (nad rámec odvolání uvádíme, že lesík je zaznamenán již v II. vojenském mapování r. 1834 a patří k jedněm z mála dochovaných kousků původní krajiny v okolí obce)
   Pochybnosti vzbuzují i rozdílné údaje o počtu kácených stromů, jednou 66 pak 29 ks, vodoprávní úřad se vyjadřuje i k chovu ryb, taktéž Rybářský svaz, zpracovatel to dále nerozvádí apod.
   K dalšímu odbornému pochybení zpracovatele viz naše podané námitky ve spisu.

Ad 4)

Pochybení orgánu ochrany přírody
Jak je výše uvedeno, v době rozhodování o vydání závazného stanoviska měl orgán k dispozici neúplné a neobjektivní podklady. Jedním z nejdůležitějších podkladů pak byl „Biologický průzkum“ provedený odb. způsobilou osobou. Tento povinný a důležitý podklad však byl vyhotoven v rozporu s prováděcím předpisem „M e t o d i c k ý  n á v o d k provádění biologického hodnocení Metodikou MŽP ČR“. Byla provedena pouze jedna návštěva lokality, a to po vegetačním období. Návod upřesňuje postup provádění biologického hodnocení a jeho obsah ve smyslu § 67 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a § 18 vyhlášky č. 395/1992 Sb.
Metodika jasně udává, že je nutno provést několik návštěv během vegetačního období, 
Pro účely materiálu je za lokalitu považováno území, které je v přímém územním střetu se záměrem nebo v jeho bezprostřední blízkosti nebo území ovlivněné v souvislosti se vstupy nebo výstupy v průběhu celého záměru. Terénní šetření neboli přírodovědný průzkum je pak odborně zaměřeno na jednotlivé dotčené druhy. Jeho provedení vyžaduje § 67 zákona jako nedílnou součást hodnocení. Přírodovědný průzkum se zásadně provádí ve vegetačním období a měl by být rozdělen na několik návštěv lokality tak, aby pokryl všechny důležité aspekty a období výskytu důležitých přírodních fenomenů. Velmi důležitá je rovněž konzultace se specialisty …, ale i s místními znalci, jakými jsou např. zástupci nevládních organizací, pracovníci muzeí či pracovníci krajských středisek AOPK. Cílem je hodnocení vlivu záměru na rostliny a živočichy v celém průběhu zamýšleného zásahu, tzn. při přípravě, realizaci, užívání i odstranění záměru včetně zneškodňování případných odpadů či odstraňování následků činnosti.

Zpracovatel Biologické zprávy m.j. uvádí, že :
        - nenašel obojživelníky, což s ohledem termínu návštěvy-konec října je pochopitelné
        - nenašel plazy, což s ohledem termínu návštěvy-konec října je pochopitelné, naše poznatky jsou v rozporu s konstatováním zprávy v této věci, doplňujeme ještě o výskyt ještěrek
        - uvádí, že: realizací záměru nemůže prakticky dojít k ohrožení biotopu nebo jedinců a populačních parametrů  některého zvláště  chráněného živočicha

Namítáme, že autorovi zprávy nebyly předloženy žádné údaje o parametrech BSK,CHSK a obsahu dusíku, ale zejména fosforu či reziduí herbicidních látek, které mohou vést k eutrofizaci stojící vody, což je zcela jasné riziko záměru. Sucho zvyšuje dopady eutrofizace, neboť se zvyšuje koncentrace živin na objemovou jednotku vody v krajině, což je zásadním limitem pro zachování její biologické kvality, resp. biodiverzity zejména stojatých vod.
Sám autor se pozastavuje nad skutečností, že po období dlouhodobých srážek protéká potůčkem velmi málo vody, ale již nenabízí žádné vysvětlení. (to jsme učinili my- viz pochybení Zpracovatele projektu, str. 4, ad 3) písm. f).

Orgán ochrany přírody měl Biologické hodnocení posoudit jako nepostačující a měl si, před vydáním závazného stanoviska, vyžádat doplnění odpovídající platné metodice. To neučinil, ačkoli stál před důležitým rozhodnutím, zda udělit výjimku pro zásah do tří VKP. (drobný vodní tok, lesík, údolní niva, přitom současný společný retenční efekt lesa a údolní nivy bezesporu převyšuje 80-90mm/m2 u přívalového deště).
Další Biologickou zprávu, která se ve spisu objevila později, nemohl brát v potaz, neboť ta byla dodána až po vydání souhlasného stanoviska OOP a nelze jí argumentovat ve prospěch předchozího výroku orgánu OOP. Tvrdíme, že podklad, biologické hodnocení v době rozhodování OOP, nesplňoval podmínky dle Metodiky ŽP, neboť byla provedena pouze jedna informativní návštěva lokality, a to po vegetačním údobí a dále, že nebyla provedena analýza stavu povrchové vody. (rozuměj obecné vyjádření stavu útvaru povrchové vody určené buď ekologickým, nebo chemickým stavem, podle toho, který je horší)

Orgán ochrany přírody byl povinen provést odborné vyhodnocení všech podkladů, posoudit význam dílčích veřejných zájmů a určit, který veřejný zájem převažuje z pohledu zák. 114/1992Sb. Teprve poté mohl vydat své stanovisko. „Aby bylo možné dovodit, že jiný veřejný zájem na umístění stavby výrazně převažuje nad zájmem ochrany přírody, a že je tedy dán důvod k udělení výjimky dle § 56 odst. 1 a 3 téhož zákona, musí být doloženo, že uvažovaný zásah je nejen potřebný, a v kladném případě, že neexistuje jiné uspokojivé řešení.“
Viz usnesení NSS čj. 8 As 5/2008-93.

Dokonce OOP dovodil ve svém kladném závazném stanovisku str. 3 cit. „k zamýšlenému zásahu do VKP – úseku vodního toku, přilehlé údolní nivy a lesa, a to v souvislosti se záměrem stavby „Retenční nádrž č.4 Nový Malín“, neboť funkce dotčených částí VKP zůstanou zachovány.“, přestože z PD jasně vyplývá, že údolní niva DVT bude zlikvidována vyhloubením (odstraněním) až 2 metrů svrchní zemní vrstvy v potoční údolní nivě a  Určení prostorového řešení stavby „Koryto toku pod hrází bude na délku 10m opevněno dlažbou z lomového kamene na cementovou maltu. Opevnění bude ukončeno zavazovacím betonovým pasem šířky 0,3m,založeným 0,8m pod niveletou dna vodního koryta.“

Zcela také pominul ustanovení lesního zákona, 289/1995 Sb., které ukládá v § 14 (1) Projektanti nebo pořizovatelé územně plánovací dokumentace … jsou povinni dbát zachování lesa a řídit se přitom ustanoveními tohoto zákona. Jsou povinni navrhnout a zdůvodnit taková řešení, která jsou z hlediska zachování lesa, ochrany životního prostředí a ostatních celospolečenských zájmů nejvhodnější; přitom jsou povinni provést vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení, navrhnout alternativní řešení, …

Alternativní řešení přitom existuje, zpracovatel PD i investor o něm věděli, ale záměrně je neuvedli neboť alternativa by ukázala návrh tohoto projektu nejen jako zbytečný, ale i škodlivý k přírodě.
OOP si pak absence návrhu alternativního řešení nepovšiml anebo toto chování aproboval.
Dále OOP chyboval v odůvodnění svého Závazného stanoviska neboť Biologický průzkum neměl být považován za podklad pro vydání výroku OOP /jediná návštěva mimo vegetační období/.
Tvrzení OOP, že má patřičnou znalost místních podmínek je nepravdivé tvrzení (místní šetření neprováděl) a patřičnou znalost místních podmínek neměl a nemá.

Zcela zvláštním způsobem se také později vypořádal s námi vznesenými námitkami. Zde, jinými slovy, sdělil, že problematice nerozumíme a námitky jsou irelevantní. Jeho povinností přitom bylo námitkami se zabývat, odůvodnit proč je považuje za nesprávné a proč trvá na svém souhlasném závazném stanovisku. Povinen byl vzít v potaz i princip předběžné opatrnosti, což neučinil.
(viz např. rozsudek NSS ze dne 23.7.2009 č.j. 9As 71/2008-109, v němž NSS vyslovil, že: „…v odůvodnění správního rozhodnutí je nutno uvést důvody výroku rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při hodnocení podkladů pro rozhodnutí a při výkladu právních předpisů a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků řízení a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí (z odůvodnění rozhodnutí musí být mj. seznatelné, proč správní orgán považuje námitky účastníka za liché, mylné nebo vyvrácené, proč považuje skutečnosti předstírané účastníkem za nerozhodné, nesprávné, nebo jinými řádně provedenými důkazy vyvrácené).“)
 
Stavební úřad pak rozhodoval na základě nesprávných, neúplných a neobjektivních podkladů, avšak i on výrazně pochybil, když do svých úvah nezahrnul povinnosti vyplývající z § 18,19 stavebního zákona
a § 90 písm. e).

Závěr :
Jak bylo doloženo, v celém procesu přípravy, vyhotovení a schvalování záměru projektu stavby RN č.4 došlo k řadě pochybení, úmyslných i neúmyslných, která ve svém souhrnu vedla k nesprávnému rozhodnutí stavebního úřadu, kterým rozhodl o umístění stavby v území, kde se nacházejí zákonem chráněné tři významné krajinné prvky. ( les, drobný vodní tok a údolní potoční niva).

Investor, obec Nový Malín jednoznačně porušila své povinnosti vyplývající z Evropské úmluvy o krajině, na místní, lokální úrovni, když úmyslně a účelově obešla ve věci krajinné politiky dotčenou veřejnost, porušila svoji povinnost dle zákona 106/1999 Sb.  a prosazuje účelový zásah do krajiny, kterým hrozí nevratné poškození VKP.
Její zájmy přitom nevycházejí ze skutečného zájmu o ochranu životního prostředí, krajiny, ale zájmů primárně ekonomických. Veškeré stavební činnosti v obci zajišťuje obecní společnost Provozní Nový Malín a jak přímo uvedl starosta obce, takto jednatel společnosti, na veřejném jednání zastupitelstva obce: „ My potřebujeme využít bagry a náklaďáky na stavbách, tam je patřičný zisk.“ (za využití státních dotací)

Orgán státní správy, správce DVT, pak zcela rezignoval na své povinnosti uložené mu vodním zákonem, informace a poznatky o celoplošné újmě drobných vodních toků na celém území obce, díky jak klimatickým změnám, ale i díky sílícím antropogenním vlivům, nezaznamenal ani je nepředal k posouzení jak nadřízenému orgánu, tak i orgánu OOP.  

Zpracovatel projektu, grafické i textové části, společnost TERRA – pozemkové úpravy, s.r.o., Šumperk je dlouhodobě ekonomicky závislý i na dodávkách služeb pro investora, obec Nový Malín.
Musel vědět, že investorem požadované řešení není správné, že existují šetrnější a efektivnější způsoby zadržování vody v krajině, vč. protipovodňové funkce, navíc méně nákladné z pohledu čerpání veřejných rozpočtů, nevyžadující zásahu do VKP.
Byť mu to zákon ukládal, alternativní verze k návrhu předloženému OOP - žádost o vydání závazného stanoviska – úmyslně nepředložil a projekt upravil pouze podle pokynů investora.

Orgán ochrany přírody (OOP) pak během pouhých pěti pracovních dní (žádost doručena 24.1.2027 – závazné stanovisko vydáno 1.2.2017), napsal v odůvodnění souhlasného závazného stanoviska:
„po prostudování a posouzení všech předložených podkladů a znalosti poměrů v dotčeném území dospěl k závěru, že realizací předložené stavby se nepředpokládá poškození nebo zničení daných částí VKP a ani ohrožení jejich ekologicko-stabilizační funkce. Nedojde ani k výrazným či nevratným negativním dopadům na živou přírodu.“ A udělil tak výjimku k zásahu do tří VKP, lesa, údolní nivy a drobného vodního toku.

Osvědčuje to rutinní, zcela povrchní a formalistický postup ve věci jím posuzované, jak jsme výše ukázali, zcela v rozporu s § 72 zák. 114/1992 Sb. „Orgány, které vykonávají státní správu v ochraně přírody podle tohoto zákona a prováděcích předpisů, jsou povinny v rozsahu své působnosti vést přehled informací, který obsahuje zejména písm. f) jiné důležité informace, které se vztahují k výkonu a řízení ochrany přírody známé příslušnému orgánu, zejména údaje o stavu a vývoji přírodního prostředí.“

Navíc, důležitou skutečností, vyplývající ze sdělení legislativního odboru Ministerstva životního prostředí (MŽP), o výkladu pojmu „údolní niva“, je že v případě kdy niva v důsledku provedených terénních úprav, zástavby či jiných technických zásahů ztratí svůj přirozený charakter, není již ze zákona dále hodnocena jako niva (tedy VKP), byť její některé původní vlastnosti mohou zůstat zachovány. To koliduje se závazným stanoviskem OOP, kde se uvádí - realizací předložené stavby se nepředpokládá poškození nebo zničení daných částí VKP a ani ohrožení jejich ekologicko-stabilizační funkce.
Plánovaným záměrem však dojde k likvidaci VKP, údolní nivy a poškození lesa – VKP, likvidaci přirozených stanovišť chráněných rostlin, živočichů.

Shrnuto :
Nejdříve do krajiny umístíme stavbu (meliorace), která má za úkol „vyhánět“ vodu z území.
Potom do lokality, která je průnikem tří VKP, umístíme stavbu novou, RN č.4, která má naopak vodu vytékající z meliorací ( v původní PD označenou jako meliorační odpad) zadržovat.
Přitom jeden VKP zlikvidujeme (niva), druhý poškodíme (les) a tvrdíme, že jsme přírodě „pomohli“.
Návrh záměru jasně svědčí o tom, že investor, zpracovatel záměru a orgán ochrany přírody z pohledu principů krajinné ekologie evidentně selhali.
V rámci přípravy projektu se měla řešit otázka: Jak v maximální možné míře zvýšit retenci vody v krajině, snížit a zpomalit povrchový odtok vody a zajistit doplňování podzemních vod a nikoli „oprášit“ projekt poplatný úrovni poznatků z r. 1996.

Existují podstatně efektivnější, k přírodě šetrnější a finančně úspornější alternativy vedoucí k výrazně lepším výsledkům, a to bez poškozování a likvidace VKP, vedoucí ke zlepšení stavu krajiny.
(namátkou- ani slovem se zpracovatel, investor či OOP nezmiňují o rozsáhlém mokřadním stanovišti, které se nachází těsně nad lesíkem, o stávající výměře cca 3000m2, kde by pouhou revitalizací bylo dosaženo podstatně lepších výsledků, bez rizika poškození VKP, atd.) viz bod na mapovém portálu mapy.cz, souřadnice: 49.9353214N, 17.0448650E, fotodokumentace, byť o této možnosti věděli.

Stavební úřad  pak posoudil předložené podklady po stránce formální, aniž se hlouběji zabýval jejich obsahovou a věcnou správností a blíže nezkoumal správnost podkladů před  vydáním územního rozhodnutí ve smyslu § 90 stavebního zákona (§ 90 SZ zní : „V územním řízení stavební úřad posuzuje, zda je záměr žadatele v souladu: písm. e) s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů…“) přičemž  nedostatečně přihlédl k povinnostem jemu uložených podle § 92, odst. 1, 2 téhož zákona, které vyžadují soulad s ochranou území a zvláštními právními předpisy.
Zákon jednoznačně ukládá povinnost SÚ samostatně posoudit znění zvláštních právních předpisů, čímž se zde rozumí dikce m.j. zákona 114/1992 zákon na ochranu přírody a krajiny, zákona 289/1995 Sb. lesní zákon, 254/2001 Sb. vodní zákon, s návrhem umístění stavby do území, což však neudělal a spoléhal se pouze a jenom na stanoviska dotčených orgánů.

Tím bezesporu porušil své povinnosti správního orgánu, zákon 500/2004 Sb., správní řád v ustanoveních § 2, odst. 1,4
(1) Správní orgán postupuje v souladu se zákony a ostatními právními předpisy

(4) Správní orgán dbá, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem a aby odpovídalo okolnostem daného případu

(např. str.4 Rozhodnutí, kde SÚ uvádí soulad mezi územním plánem obce a lokalitou lesních ploch z čehož dovozuje přípustnost navrhované stavby, zcela však pomíjí povinnost projektanta doložit alternativní řešení plynoucí ze zákona o lesích, nepovšiml si zjevného rozporu v závazném stanovisku OOP, který tvrdí, že nedojde k újmě VKP niva, ale stavební projekt vede k přímé likvidaci tohoto VKP apod.)

Došlo k porušení či nedodržení řady právních předpisů (vodní zákon, lesní zákon, zákon na ochranu přírody a krajiny, stavební zákon, vč. Evropské úmluvy na ochranu krajiny na lokální úrovni).

Proto navrhujeme, aby odvolací orgán napadené rozhodnutí odboru výstavby v celém rozsahu zrušil.

V Novém Malíně, dne 12.11.2017

Ing. Miroslav Vinkler
předseda spolku Zdravý Malín, z.s.

Dokumenty k článku:

 Sdělení investora, že PD nemá k dispozici,ale právě v této době odbor životního prostředí MěÚ Šumperk  posuzuje úplný projekt investora

Snímek původního mokřadiště nad lesem jehož revitalizací by bylo dosaženo podstatně lepšího efektu-zadržování vody v krajině- dotace vodou  DVT- přirozené zasakování vody,pořízeno dne 10.9.2017

Snímek dokládající zcela nevhodný způsob zemědělského využívání půdních ploch, vysoký stupeň vodní eroze, doložen rychlý plošný odtok srážkové vody ze zemědělských ploch (zasety obiloviny) vyúsťující  pod plánovanou stavbou, RN č.4 v žádném případě tento problém neřeší., pořízeno dne 24.7.2017 (Stejný problém je na protější (levé) straně. (zaseta řepka))

 Celkov ý pohled

Verze v PDF.