Jak dědeček měnil, až vyměnil

10.08.2017 00:00

Jak dědeček měnil, až vyměnil

skutečná pohádka o skutečném dědečkovi

     Byla jedna vesnička, kde v dávné době, po sametové revoluci, byl zvolen vůdcem této vesničky strojvůdce, pan nejvyšší železničář. Začal přetvářet vesničku k obrazu svému, kopat jámy, prodávat jíl, bagrovat, vyvážet a zavážet. Vykopával kde co, pokládal kanalizaci, budoval přípojky, kopal v místech, kde si představoval, že by mohly stát domečky. Kopal na obecním, kopal na soukromém a všem sliboval blahobyt a prosperitu.
Když se něco nepovedlo, tak těm bohatým pozemky bral a těm chudým je dával. Anebo to bylo obráceně? To se dnes už neví, protože dědeček, který ještě nebyl dědečkem, měnil všechno za všechno a se všemi. Měnil svoji podporu za nejvyššího železničáře v čele vesničky za zaměstnání a plat pro poddané z obecní kasičky. Měnil přírodu za obydlí a zadlážděné plochy, vyměnil jílovici za odpad z vesničky, vyměnil pracovnici ve svém úřadě, vyměnil obecní peníze za blaho zaměstnanců, vyměnil všechno, jen aby dosáhl své představy o tom, jak chce on sám, aby jeho vesnička vypadala. Tak dlouho měnil, až se z něho stal dědeček.

     Jedno krásné ráno napadlo dědečka, že by mohl vyměnit krásný nový domeček s pozemkem, za hnusnou starou barabiznu skoro bez pozemku. Dědeček na výměnu neměl domeček, ale rozhodl se postavit ho z obecní kasičky a penízky putovaly do jeho firmičky. Co na tom, že barabizna byla stará a pozemek malý. Dědeček se rozhodl, že barabiznu zbourá a tím získá větší proužek pozemku, na který by zasel travičku, aby v zadlážděné a zastavěné vesničce měl kousek travičky pro svoje králíčky. Dědeček se totiž rozpomněl, že má králíčky a ti nemůžou být bez travičky. Tak dědeček vyměnil, krásný nový domeček za proužek trávníčku pro svoji vesničku.

     Poddaným se to ale přestalo líbit, že dědeček utrácí jejich penízky z jejich kasičky a dědečka nechali dát do basičky, Vyměnili ho za příslib, že o něj bude dobře pečováno.
Jestli ještě neumřel, tak mění dodnes. A to je konec pohádky o dědečkovi, který měnil, až doměnil.

Božena Česká

Zpět