Ozvěny přednášky "Bude Malín bez vody?"

    7. února 2018 se v Novém Malíně konala další vydařená přednáška spolku Zdravý Malín za podpory sdružení Za zdravou obec. Nesla provokativní název „Bude Malín bez vody?“.

    Jak zmínil pan Vinkler v diskuzi (https://zazdravouobec.webnode.cz/discussion/?tid=200000009&mid=200003423), účastnil jsem se přednášky jako jediný ze zastupitelů. Považuji proto za nutné informovat spoluobčany o možných rizicích, kterým bychom se měli snažit předejít.

    Jádrem přednášky byla udržitelnost nejvydatnějšího zdroje vody pro Malín, tj. Malínského lesa, v době, kdy prokazatelně dochází k chřadnutí (rozpadu) smrkových porostů na Střední Moravě. Umístění zdroje vyčtete z prezentace k přednášce (https://zazdravou obec.webnode.cz/_files/200001782-63ae064a89/Bude-liNMBezVody2.pdf). Věnujme se proto jen postřehům, které se týkají přírodního prostředí, na němž je prameniště závislé.

    Zdrojem vody pro prameniště jsou pouze vodní srážky (déšť, sníh) a to z poměrně malé plochy. Jsme tedy závislí na vodních srážkách. Jak dlouho by prameniště dávalo vodu, kdyby začalo období sucha, to je otázka, kterou v této chvíli asi nikdo neumí odpovědět. Zatím jsme to naštěstí neměli možnost vyzkoušet.

    Jestli bude pršet, to přirozeně neovlivníme. Co však dokážeme přirozeně ovlivnit, je zachytávání vody pro prameniště. Potřebujeme, aby voda ihned po dešti neodtékala potokem, ale zůstala nad prameništěm a průběžně jej zásobovala. Kromě jiného k tomu potřebujeme nepoškozenou nasákavou půdu a zdravé stromy.

    Prameniště sice patří do malínského katastru, ale půda s lesním porostem je majetkem města Šumperk. Jak tedy bude nakládáno s přírodní ochranou prameniště, není zcela v našich rukou.

    O stromech nerozhodují pouze lidské požadavky na dřevo, ale i přírodní kalamity. Ať to jsou silné větry, sucha nebo přívalové deště. V poslední době jsou známy kůrovcové kalamity. Nejedná se pouze o lýkožrouta smrkového (https://www.kurovcoveinfo.cz/skudci/lykozrout-smrkovy), proti kterému v menším množství existuje obrana, ale i o nebezpečného lýkožrouta severského (https://www.kurovcoveinfo.cz/skudci/lykozrout-seversky), proti kterému účinná obrana není. Výskyt lýkožrouta severského je dokumentován nedaleko naší lokality (https://portal.nature.cz/publik_syst/nd_nalez-public.php?idTaxon=6249).

    Snad ještě nebezpečnější jak lýkožrout je houbové onemocnění (trouchnivění) smrků. Přestože se strom zdá být zdravým jedincem, uvnitř je již napaden houbou (pod kůrou trouchniví). Někdy to poznáme podle chorošů a václavek. Nejvýznamnějším patogenem je václavka smrková. Dříve trouchnivěl střed stromu, dnes není výjimkou, kdy po seškrábnutí kůry narazíme na ztrouchnivělé dřevo. Co je příčinou? Mnohé, ale jedna z hlavních je, že strom roste v nevhodných podmínkách, např. nemá dostatek vláhy (mělké kořeny nedosahují k vodě) nebo živin v půdě, často se také nevyrovná s vysokými teplotami, ….

    V přednášce byly vzpomenuty nešvary hospodaření v lesích na území ČR - lesní monokultury, rozsáhlé plochy stejně starých jedinců, dokonalé vyčištění pokácených ploch, aj. Dobrému stavu lesů příliš nepomáhá ani dosud platná legislativa.

    Byli jsme seznámeni s etapami vývoje lesa. Pokud člověk nezasahuje, tak se čas na vývoj vymyká jednotkám, na něž svůj život měří lidský jedinec. Místo toho se počítá v řádech lidských generací. Budeme-li chtít, aby les vyrostl co nejrychleji, zasadíme jen rychle rostoucí stromy …, ale i tak to je v řádu desítek let (např. borovice https://ldf.mendelu.cz/uzpl/pestovani_v_heslech/vychodiska/dreviny/drev_bo.html, smrk https://ldf.mendelu.cz/uzpl/pestovani_v_heslech/vychodiska/dreviny/drev_sm.html). 

    Co s nabytými informacemi? K čemu se zastupiteli hodí taková přednáška? Zastupitel má pečovat o blaho spoluobčanů. V to se počítá i zabezpečení pitné vody. Díky přírodním podmínkám, do nichž je Malín zasazen, máme vodu dobrou (co by jinde za takovou dali). Stále naléhavěji na nás však působí varování, že se přírodní podmínky rychle mění a naše prameniště je v ohrožení.  Lýkožrout (v obci již máme exempláře díky němu uhynulých stromů), vysychání (například dříve tak běžné mechy jako ploník nebo měřík je již v okolí třeba důkladně hledat), ale i člověk (čím dále větší nároky na výtěžnost lesa).  Je tedy potřeba jednat. Ať už to je ochraňovat prameniště legislativně (územní plán, ochrana vodního zdroje, smlouvy s městem Šumperk, …) tak přímo v terénu (zdravý smíšený les – monitorování stavu, včasná obnova stromů, …; konec s neuváženými činnostmi v lese – např. retenční nádrže s kácením stromů, zásahem techniky, výroba holých plání, …)

    Necháme-li to dojít tak daleko, že prameniště bude bez stromů, bude porušena půda, zamoříme oblast či uděláme jiný zločin na přírodě, bude Malín bez hlavního a nejlepšího zdroje vody. A to není výmysl opozice, ale příroda, které neporučí ani vítěz voleb.

Jiří Schubert

PS
Na Obecní úřad Nový Malín jsem poslal výzvu zastupitelům, koncipovanou v duchu tohoto článku a doprovodný text se žádostí, aby výzvu zaslali všem zastupitelům. Stálo v ní: "Kolegové zastupitelé, navrhuji vám, abychom na nejbližším veřejném zasedání zastupitelstva ustavili Výbor pro životní prostředí, složený z některých zastupitelů, z předsedy komise ŽP, zástupců spolků a občanů. Úkolem výboru bude projednat výše uvedenou problematiku stability Malínského lesa a doporučit ZO konkrétní návrhy k projednání a rozhodnutí."