RN č. 4 ANO nebo NE ?

Text v PDF

Obrazová příloha Necháme je zničit retenční nádrží č.4?

Úvodem je zapotřebí sdělit, že návrh stavby je pouze jedním z celé řady opatření  vyprojektovaných v minulosti r. 1996, Ing.Václav Brtna, pod názvem

„ Revitalizační opatření v obci Nový Malín“.

Některá byla realizována- suchý poldr, vodní nádrže č.1, 2, průlehy,  Verebelyho mokřadiště apod.
Obecně lze říct, že soubor těchto opatření byl na svoji dobu velice dobrý a má moji plnou podporu jako celek.
Některá opatření však realizována nebyla, zejména retenční nádrže.
U některých je důvod zřejmý-nesouhlas vlastníka pozemku-  u jiných už odpověď není jasná.

Například  CHKO Jeseníky trvale odmítá tato opatření na území rezervace. Položme si otázku  „Proč ? “
Proč opatření  deklarující  jako cíl upevnění ekologické stability, zvýšení  biodiverzity, udržování vody v krajině právě ochranáři zamítají, a to stále.

Dalším argumentem nabádajícím k opatrnosti je postoj  orgánů státní správy , Krajského úřadu Olomouc a Agentury ochrany přírody a krajiny, které se jednoznačně negativně vymezily k současnému návrhu Změna ÚP č.1 Nový Malín.  Krajský úřad šel dokonce tak daleko, že nařídil vypracování zprávy o vlivu Změny č.1 ÚP na životní prostředí.  Což je zcela výjimečné opatření.

Ale zpátky k RN.  Abychom mohli pokračovat prosím najeďte si na Seznam.cz, Mapy a zadejte Nový Malín. Pak přepněte na mód letecké mapy. Lokalitu RN si zvětšete tak, aby vám na dolní části monitoru zůstala trať železnice a vrch zabíral ještě krajinu nad lesem, kde má RN být.
Co vidíte ?
Právě tady je první zásadní systémová chyba projektu.
Plošné zobrazení bohužel neumožňuje vnímat zobrazení v D3- tedy nevidíte hloubkovou strukturu terénu.  Skutečná struktura terénu vymezuje území, pro které je propustek pod železniční tratí jediným možným odtokem vody ze svodného území.  Svodným územím rozumějte plochu, na kterou dopadnou vodní srážky a vlivem náklonu svahu a gravitace stékají „dolů“.
Celé svodné území se skládá ze dvou ploch.  První plocha vymezuje svodné území lesa a bezprostředního okolí pro RNč.4 , druhá plocha vymezuje území z něhož  vodní srážky les míjí.
Oba odtoky těchto dílčích území  se však setkávají těsně nad propustkem u tělesa železnice.

Důsledek : RN č.4 neřeší zachycování  vody z celé plochy, ale pouze (odhad)
                    50%.
Toto není chyba zpracovatele, TERRA , to je pochybení zadavatele (obce),který úmyslně či lidským opomenutím neřeší komplexně odtokové poměry v území.
Celá plocha má výměru cca 30ha, tedy pro RNč.4 15ha, druhá plocha 15ha.

Zadání mělo správně znít :  Jakým způsobem mohu trvale zadržovat vodu v krajině (zejména zemědělská půda)  o ploše 30 ha, tak abych:

1. V době sucha dotoval drobný vodní tok
2. Zvýšil ekologickou stabilitu území
3. Zvýšil biodiverzitu (druhovou pestrost) společenství
4. Zamezil vodní a vzdušné erozi půdy
5. Zabránil škodám na majetku obce a občanů v důsledku mimořádných  přívalových dešťů  na Zajícově poli a SV 1O (zde odkazuji na fotografii přívalového deště z r. 1955 – najdete na www.zdravymalin.cz)
6. Stálo to co nejméně v Kč

Retenční nádrž to určitě neřeší, ani molekulou vody vám nepřispěje k úpravě vodních poměrů všech ploch nacházejících se nad její hladinou.
Neřeší ani mimořádné přívalové deště např. 30mm/několik hodin - se svoji kubaturou 1000m3 pojme (když bude zcela vyprázněná)  20% vodních srážek, a to pouze z jedné plochy.

Co tedy udělat ? 

Alternativní návrh spolku Zdravý Malín,z.s. zní  následně :

Nasyťte celou půdní plochu (těleso)  vodou, nenechte ji bez užitku odtékat. Půda je mimořádně zhutněná  a poškozená plošnou trubkovou drenáží-meliorace  ( viz snímky - přednáška Změna klimatu-umístěná v  rubrice Územní plán   , Podklady přednášek z netradičního setkání občanů, str. 13, 16,17)
Jednoduchými  zemními úpravami lze zvýšit vodní jímavost (retenci) celé plochy několikanásobně.
Všechny výše uvedené cíle a)b)….f)   takto  dosáhneme   !

Bez jediného kila betonu, železa, bez jediného pokáceného stromu.

Co to jsou ty „jednoduché zemní úpravy “?
Vezmi bagr a udělej na meliorovaných plochách po celé délce plochy tři horizontální čáry.  Šíře  1m, o hloubce 1,5m. Zemina zůstává, pouze vytáhnu a položím zpět.
První  horizontála  v horní třetině území, druhá v polovině, třetí cca 10m před krajem lesa.
Nic víc.
Potom vezmi dostatečně silný traktor a vzniklé meziplochy protáhni hlubokou orbou.
Nic víc.
Uvedené plochy zatravnit vhodnými druhy trávy,bylin  a jeteloviny s dlouhým kořenovým systémem.
Nad lesem cca 30m se nachází zbytek mokřadiště.  To obnovit, stejně jako se udělalo Verebelyho mokřadiště.

Dílo je dokonáno.

Náklady si dovolím odhadnout na 20% nákladů na RN č.4.

Je to konstruktivní přístup k celé problematice? Pouze nekritizujeme, ale předkládáme vlastní návrhy, které považujeme za výhodnější pro společnost.

Ale zpátky k RN č.4. a dalším výhradám.

Jeden Malíňák mi napsal :    Jedná se o cca 3ha smíšeného,,převážně listnatého, lesního porostu . (dub,buk,smrk,bříza apod., stáří porostu různé,od 100 let po několikaleté nálety.) Členitý terén je zde charakterizován dlouhými hlubokými stržovitými, někde propojenými průrvami, které se ve spodní části lesíka sbíhají, s drobnými vodními toky, prameništi. Průkazně bohaté bylinné patro, vlhkomilné rostliny, bezobratlí apod.

Jedná se o nádherný přírodní úkaz vymodelovaný samotnou přírodou., který se snad po desítky až stovky let tuto přírodní scenérii utvářel. Okolní stromoví umožňuje hnízdit spoustě ptáků a vlastní potůček je napáječka pro všechny v místě žijící živočichy a stahuje se sem zvěř i z okolí, která považuje tuto lokalitu za bezpečnou a zajišťující spoustu potřeb těchto živočichů. Myslím si, že žádný opravdový odborník na životní prostředí by nemohl dát souhlas k jakémukoliv narušení a umělému tvarování tohoto prostoru. O kácení stromů ani nemluvě, protože každý z těchto stromů se podílí na udržování unikátního a křehkého ekosystému. Co příroda tvořila věky, dokáže člověk zničit během chvilky pod vlivem vidiny ekonomických výhod a dotací.

Souhlasím s jeho názorem bez výhrad. Dnes jsem si lokalitu pro jistotu ještě prošel.
Není pravdou, že se má vykácet 66 stromů. Vykácet se má nejméně 66 vzrostlých stromů (namátkou obvody kmenů ve výšce 130cm nad zemí: bříza-173cm, dub-170 cm, dub 258cm, atd. Podržím-li se striktního výkladu vyhlášky  189/2013 Sb  . o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, dopočítám se podstatného rozdílu.
Objem vody v  dotčených  stromech   lokality RN č.4 je nejméně 200m3 vody.
 
Takže chceme postavit retenční nádrž s max. objemem 1000m3 a ve jménu toho odstraním stromy, které obsahují 200m3 vody. To je ten dobrý obchod?

Na rozdíl od RN stromy poskytují řadu ekologických funkcí, těch je celkem 25-30 (výroba kyslíku, zachytávání prachu, produkce dřeva, přirozené hnízdiště, tvorba mikroklimatu atd.) Dovolím si tvrdit, že pouze hodnota těchto funkcí je vyšší než pořizovací náklady na RN č.4. (v Kč)

Další slabinou záměru je otázka kolik vody bude v průběhu roku v RN č.4.

Jediným zdrojem vody  jsou drobné vodní pramínky (meliorační odpad), které například v r. 2015 zcela vyschly. Sám autor Biologické zprávy, příloha dokumentace, uvádí :
3. Vyhodnocení stanovištních podmínek
„ Během průzkumu byl zájmový prostor podmáčen a jeho středem protékal potůček o šířce v rozmezí 0,3-0,5m. Výška vodního sloupce v tomto velmi malém a vodnatém potůčku prakticky nepřesáhla 0,1m, ač se jednalo o období po dlouhodobých srážkách.“

Proboha, vykácíte-li les a postavíte retenční nádrž, dokážete si představit, co to v suchém letním období udělá? Pouze denní odpar na ploše cca 900m2 vodní plochy při plném osvitu,horku 30C a více,  a mírném větru  znamená ztrátu  2-3m3 vody/den.
Kde vám zůstal ještě průsak dnem a boky nádrže ? Co vám tam bude natékat ?
Vážným rizikem je možnost, že objem vody v nádrži bude 0m3, odvodněná půda se začne prohřívat a vyzařovat zjevné teplo do okolí bez vegetace.
Místo zadržení vody tak vytvoříte další tepelný zářič a krajinu ještě více vysušíte.
Také budovatelsky optimistické hlášení v dokumentaci, že souhrn ročních srážek   pro naše území je 700-800mm je zavádějící. To byste se museli pozeptat na ČHMÚ Ostrava, jako náš spolek, a neopisovat ze starých ročenek.
Ve skutečnosti je to 525mm jako průměr za posledních pět let.

V uváděné Biologické zprávě se také píše, že kromě kopřiv a bezu černého autor nic zajímavého nenalezl.
Nepravda.  Já jsem na jaře v této lokalitě našel plícník, kokořík, petrklíč, sněženky. A to jsem laik.
Dále autor uvádí, že neviděl žáby, hady. Dovolím si vznést námitku. Ze všech občanů obce bydlím nejblíž cca 250m vzdušnou čarou. Na zahradě nacházím v hojném počtu žáby, ještěrky, slepýše, užovky. Jediným místem odkud mohou docestovat je onen bezejmenný drobný tok, vytékající v lesíku, kde má být RN.
Možná je to tím, že místní obhlídka byla provedena koncem října 2016.
Bohatý pokryv kopřivou dvoudomou a bezu signalizují, že půda je bohatá na dusík. Tedy jsme zpátky u otázky, jestli se nejedná o splachy dusičnanů z umělých hnojiv v rámci zemědělské výroby, které kopřiva zbožňuje.
Prostě domnívám se, že biologická zpráva měla být vyhotovena na základě několikerých šetření v průběhu roku a nikoli v rámci jednoho dne koncem října.

Další otázkou je, jestli se vlastně má jednat o retenční nádrž. V dokumentaci jsem několikráte našel zmínku o chovu ryb. Ryby však nelze chovat v retenční nádrži.  Ryby se chovají v akumulačních nádržích – rybníky, jezera apod. Co tedy máme vlastně postavit? Nejedná se opět o záminku pro něco jiného?
Pan doktor dále sděluje, že zde nežije vydra ani bobr. Opět se hluboce mýlí. Existence vydry říční (lutra lutra) je dva roky prokazatelnou skutečností v Novém Malíně. Kdo nevěří, ať se zeptá lidí, kteří již přítomnost vydry pocítili. A jsou to prakticky všichni, kteří měli v jezírcích a drobných nádržích ryby.

Těch nesrovnalostí je tam prostě ještě mnohem víc, ale to bych vás jejich výčtem pouze unavoval. (Ing. K.S. tvrdila na ZO, že bude použita pouze zemina, ale ve výčtu odpadu v PD je výslovně uváděn beton, železo atd.)

Vůbec pak ani úmyslně nerozebírám poměry na onom drobném vodním toku za propustkem, tedy na hranici Zajícova pole a SV 10.

Pokud by se měl záměr v této podobě realizovat, tak ho považuji za špatný.
Ještě nejlepším řešením ze všech špatných by bylo stavbu „vytáhnout“ z lesa, mezi pole. (to není můj nápad, to poslal další Malíňák.)
Tady je ovšem limitem hranice ochranného pásma železnice.

Záměr obce je mi jasný, pokračovat v revitalizačních opatřeních podle autora z r. 1996. Ten navrhoval  3000m3 RN č.4, kombinace kámen a beton.
S ohledem na reálný vývoj se projekt „změkčil“ , rutinně sepsal a popsal, dotační titul je 100%, tak ať má PNM co dělat.

Prosím, ale takhle zrovna v tomto případě nekonejte. Důvody proč ne jsem uvedl výše a navrhl jsem také náhradní řešení.
Orgán obce – tedy obecní rada- byl prostřednictvím pana starosty osloven velice zdvořilým psaním spolku Zdravý Malín, z.s..
Navrhujeme, aby  obec- investor- vyvolala společné jednání.
Účastníci – státní správa (odbor výstavby a životního prostředí), zhotovitel dokumentace TERRA-pozemkové úpravy s.r.o., ochranáři (AOPK ČR), odborníci specialisté na krajinnou ekologii a stavby, náš spolek.  M.j. by se jednalo
o alternativním návrhu a posouzení možných rizik v souvislosti se zamýšleným projektem.
Jednoznačně jsme se zavázali dopředu akceptovat závěr této schůzky, není naším cílem bránit skutečně dobrým záměrům v rámci trvale udržitelného rozvoje v obci Nový Malín.

Pokud jste dočetli až sem, děkuji za vaši pozornost. Případné dotazy se pokusím odpovědět prostřednictvím Diskuze na tomto webu.
Pokud máte nápad k RN č.4 a myslíte si, že je dobrý, sem s ním.