V rubrice "Kalendář akcí" jsme vyvěsili program 12. VZZO.
Na první pohled je vidět rozdíl proti programu uvedenému na pozvánce vyvěšeném na obecnch stránkách - https://novymalin.cz/download/18384
Upozorněme alespoň na dva rozdíly:

- na ZO chce předkladatel, p. J.Minář, schválit Zadání změny č. 1 územního plánu Nový Malín

- na ZO se bude jednat o retenční nádrži č.4 - viz bod 2d

Ke svému údivu jsem na veřejné pozvánce na 12.VZZO nic o územním plánu nenašel.

Pokud tomu tak je, tak starosta občany dělí na dvě kategorie:

1) privilegovaná vrstva -zastupitelé, zejména jeho oblíbenci. Ty lze dále rozdělit na dvě sorty:

a) materiálně přímo závislí na šéfovi (zaměstnanci PNM a dodavatelé služeb,prací pro obec)

b) lidé pevní ve víře v neomylnost velitele
s potlačeným vlastním názorem

O opozičních zastupitelích se nezmiňuji, ale jsem přesvědčen,že kdyby byla možnost jejich umístění v pracovních táborech,tak už tam dávno jsou

2) plebs,tedy zbývající občané,kteří jsou dobří pouze na okrasu jednání privilegovaných 4x do roka a dále, aby 1x za čtyři roky (volby) potvrdili vedoucí úlohu strany jednoho muže

Skutečně mi není jasné, proč sebou malínská veřejnost nechává takto dlouhodobě "orat".

Nevěříte ?

Tak si sami porovnejte malínskou praxi se zásadami uvedenými v dokumentu :
" Strategický rámec Česká republika 2030
o fungování veřejné správy ve vztahu k veřejnosti

" Partnerem veřejné správy při rozhodování v území by měla být v první řadě veřejnost v širokém slova smyslu – místní občané, občanské iniciativy, spolky a neziskové organizace, drobní podnikatelé nebo účelová sdružení obcí. Řešení by měla vznikat v duchu spolupráce veřejné správy a investora s touto veřejností, čímž se předejde konfliktům.

nebo

Veřejná správa na všech úrovních se musí naučit rozproudit a moderovat průběžnou veřejnou debatu. Měla by připravit a vytvořit prostor, kde různí aktéři – firmy, místní občané a občanky a další – mohou společně participovat na strategickém plánování a řízení, diskutovat o využití území i konkrétních stavbách, hledat shodu a kompromis."
---------------------
Tak a teď porovnejte způsob tvorby změny územního plánu v Malíně s výše uvedenými zásadami.

Připomenu: Koncem roku 2015 bez projednání s veřejností ZO schválilo pořízení změny ÚP.

V r.2016 petice občanů ,aby ZO projednalo otázky spojené s územním plánem.

Starosta nereaguje,podána soudní žaloba na porušení petičního práva občanů obcí N.M.
Pod tlakem oprávněné soudní žaloby svoláno ZO k této věci.

Podzim 2016 - ZO o této věci jedná a návrh občanů, aby byl vytvořen Výbor pro ÚP a práci s veřejností shozen ze stolu hlasy všech prohnilých.

Jaro 2017 - starosta opět obchází veřejnost a úmyslně na pozvánce neuvede ,že se bude jednat a hlasovat o územním plánu.

To už není jen obcházení veřejnosti, to je protiprávní jednání statutárního zástupce obce.

Jak dlouho si to necháme líbit ?

(úplné znění vládního dokumentu najdete na :
https://www.cr2030.cz/co-je-cr-2030/

Souhlasím se vším co zde píšete,ale těch podplacených a starostovi podržtašky těch v obci za ty roky co starostuje je hrozně moc. A co s tím?

Možnosti se jeví dvě.
1-Nechat samozvaného velkého ve funkci dožít,nikdo tu nebudeme věčně.Nástupce nemá,tedy vše se po jeho odchodu zase pomalu vrátí do přijatelných kolejí.
2-Spočítat to v nadcházejících volbách nejen jemu,ale i všem jeho patolízalům. Na PNM a OU se zadají kvalitní audity,které jak předpokládám občanům Malína otevřou oči.
Občan nech se rozhodne sám,zda si s prominutím dál nechá srá.... na hlavu,nebo dojde k volbám,a něco začne řešit.Přece se celá obec nebude roky točit podle toho,jak nám asi 60 zaměstnanců PNM píská.

Bod 1, b) není přesně formulován. Tak blbej snad ani někdo nemůže být. Řekl bych, že jsou to lidé zkorumpovaní starostou nebo na ně starosta něco ví.

Silný mráz se nekonal, přesněji se po půlnoci zatáhlo (-3,6 C ), aby kolem 4té ráno bylo snesitelných -3,4 C.
V 6.30 "pouze" -2,3C. Jak dopadly ovocné stromky uvidíme dopoledne.

Že by mráz zmrazil i zateplování sokolovny? informace na úřední desce ?

Mráz asi ne,ale spíše poskytovatel dotace,který byl upozorněn na chystaný dotační podvod. Jeho zástupce se dostavil na OU při vyhodnocení obálkových nabídek,závěr a vysvětlení se dočtete na webu obce.
Můj názor je tedy. Minář zahodil do koše dotaci 900 000 kč a to z důvodu výhry konkurence PNM,to provedl zcela bez souhlasu ZO,tedy opět se povýšil mimo zákonnou normu na vrchol,kde se tak rád vidí a pozoruje.

Bohužel, špatná předpověď počasí se zcela naplňuje. Po vydatném sněžení má přijít celonoční mráz .
Meruňky,broskve,třešně letos nebudou. Budu rád když zachráním saláty ve skleníku. Teď, v 9.00 je venku -0,2 C.
Na Šeráku je právě - 7,7 C, ale pocitová teplota
- 16 C .


Čtvrtek večer - Nový Malín

21 - 22 -1°C

22 - 23 -2°C

23-24 -3°C

PÁTEK 21.4.

00 - 01 -4°C

01 - 02 -6°C

02 - 03 -7°C

03 - 04 -7°C

04 - 05 -7°C

05 - 06 -7°C

06 - 07 -7°C

07 - 08 -5°C

08 - 09 -2°C

09 - 10 1°C

(prognóza počasí pro Nový Malín po hodinách
podle https://yrno.cz )

Tento titulek zase udeřil do očí dnes v Lidových novinách.
Ministerstvo zemědělství (MZe ČR ) udělalo po pětadvaceti letech inventarizaci a analýzu stavu vodárenských sítí ve vlastnictví obcí v ČR.
Již dříve zase ministerstvo životního prostředí avizovalo zásadní problémy v této oblasti.

O co vlastně jde ?

85 % obcí nevydělává dost peněz na nutné investice v budoucnu. Starostové většinou nenajdou dost odvahy, aby nastavili ceny vody podle reality,nechtějí zdražovat,protože by se to lidem nelíbilo.

Pro srovnání uvádíme výši vodného a stočného ve vybraných obcích regionu (v cenách roku 2016):

obec vodné vč. DPH stočné vč. DPH
Bohdíkov 16,10 44,99
Jindřichov 29,00 31,00
Kolšov 29,00 46,00
Loučná nad Desnou 35,00 35,00
Moravičany 40,25 45,00
Nový Malín 20,00 28,00
Postřelmov 18,00 36,00
Rohle 6,00 ---
Rovensko 27,00 41,54
Úsov 21,50 40,00
Velké Losiny 40,25 24,01
Žárová --- 36,25
Zvole 21,00 51,00

VHZ (Šumperk & ) 40,25 40,74

Prostý průměr ceny vody v ČR je 80 Kč, Malín má cenu 48 Kč/m3 včetně DPH.

Vývoj ceny vody vč.DPH v Malíně byl následující :
vodné/stočné
2009......................... 25Kč (15 + 10 )
do 30.6.2011...............30 (15 + 15 )
do 31.12.2011..............43 ( 17 + 26 )
od 1.1.2012..................45 ( 18 + 27 )
od 1.1.2013..................48 ( 20 + 28 )

Moje otázka pro zastupitele obce zní :

Odepisuje obec,resp. PNM jako provozovatel a nájemce, vodárenská zařízení v ceně vody ?

Kolik to je za rok v Kč ?

A kde ty peníze jsou uloženy ?

Přiznám se, že sám nevím , věnoval jsem se jiným věcem a ptám se s odkazem na dnešní článek v LN.

Rada obce na 28. zasedání dne 19.12.2016 schválila navýšení cen u vodného na 25 Kč a u stočného na 26 Kč, tzn. celková cena vodné+stočné činí od 1.1.2017 v Novém Malíně 51 Kč vč. DPH

První téma - Podnikatel si „zprivatizoval" vesnici -
najdete na webu Seznam.cz.
Zabývá se problémem,kdy jednatel společnosti uzavřel dohodu se starostkou a jménem obce Bezna zajišťoval dotace a pořádání veřejných zakázek.
Když předloni přišlo na radnici nové vedení, zjistilo, že povedený podnikatel měl s bývalou starostkou smlouvu, podle níž vlastně mohl dělat vše za ni. Když se o ní později dozvědělo nadřízené Ministerstvo vnitra, nařídilo dohodu okamžitě zrušit jako nezákonnou.

Ukázalo se také, že se udělaly chyby při dotačních zakázkách na zateplení mateřské školky a kulturního domu. Takže obec musela část peněz z EU vrátit.
Malínský příběh může být obdobnou paralelou.

Druhé téma se také týká Malína.
Titulní stránce dnešního vydání MF Dnes vévodí titulek " Česko drtí eroze ", tedy prudký úbytek úrodné půdy splachované dešti z polí.
Čísla jsou alarmující: Ročně se spláchne z polí nejméně 21 mil. tun půdy v hodnotě 9- 60 mld. Kč/rok a erozí je ohroženo 60% veškeré zemědělské půdy.
Navíc se v ČR používá největší a nejtěžší zemědělská technika v EU , která půdu zhutňuje, udusává.
Půda potom není schopna vodu zadržet , deště tečou po polích jak po asfaltu o odnášejí sebou tu nejkvalitnější svrchní vrstvu .
Tento problém se Malína týká také, a to v míře podstatně větší než si většina lidí uvědomuje.
Když si najedete přes Mapy.cz na letecké pohledy Malína a přiblížíte si okolí obce,uvidíte sami - počínajíce severní stranou od Plechů,kolem letiště a nahoru přes silnici na Krásné přes plochy vzdálené cca 300-400m od sochy sv.Jana Nepomuckého, ale také i na jižní části obce-vedle plánované RN č.4- uvidíte typické příznaky vodní eroze- změněné odstíny šedi v typicky vodních jazykovitých ploškách,protažených od shora -dolů.
Dále dodávám, že se zde koncentruje několik negativních vlivů:
- plošná drenážní meliorace
- utužení jílovité půdy (pojezdy těžkých strojů,dlouholetý deficit hnojení a orby polí)
- úbytek srážek

Výsledek je již znám, úbytek vody v krajině, pokles spodních vod ve studních, hrozba ztráty pitné vody,narušené životní prostředí.

Z toho všeho zaznamenal starosta pouze možný problém s pitnou vodou, proto tři známé-neznámé vrty-nevrty .

Z logiky věcí však plyne, že ve vrtech se může koncentrovat pouze voda obsažená v okolním,svodném, území.
Nebude-li voda tam, nemůže být po určité době ani ve vrtech.
Obec potřebuje ročně cca 130 tis. m3 vody . A to je skutečně jen zlomek toho, co bychom mohli v okolní krajině zadržet.
Tedy kdyby se chtělo a něco se proto dělalo.

I kdybychom připustili, že přijde k zázraku a od pondělí máme nové zastupitelstvo i starostu a ti se na plný výkon pustí do práce -- bude trvat nejméně dva až čtyři roky než se situace začne měnit k lepšímu.

Našemu spolku nezbývá než apelovat na veřejné mínění, oslovovat zastupitele a brojit proti neusměrňované a hloupé uzemně-stavební aktivitě obce Nový Malín.

Podívejte se na dnešní vydání šumperské drbny, pardon plátku zvaného "Týden" a na článek psaný kýmsi pod značkou "jak" (hádal bych na "nestranného" a "neúplatného" - jak o sobě kdysi napsal - Jaroslava Kropáče) s názvem "Nový Malín se pustí do stavby retenčních nádrží". Něco tak tendenčního, nepravdivého, zavádějícího a lživého jsem již dlouho nečetl. Pořiďte si tento plátek a sami posuďte. Tož asi tak.

Nelenil jsem, oběhnul jsem sousedy a sehnal. A aby z toho něco měli i ti co "Týden" neseženou, něco málo z článku ocituji.

"Stavbu těchto nádrží začal kvůli suchu nově podporovat stát, v souvislosti s tím je dnes postoj CHKO jiný, než byl dřív. V současné době máme na katastru obce dvě retenční nádrže, další musíme budovat- uvedl starosta Nového Malína Josef Minář."

K tomu redaktůrek nenápadně (říká se tomu podprahově) přidal, že stát kvůli suchu uvažuje o takzvaných modrých dotacích, které by byly obdobou takzvaných zelených dotací. V tomto případě, že by stát podporoval stavbu malých retenčních nádrží, které by zachycovaly dešťovou vodu ze střech. Co by měly být modré dotace již tady napsal jednou pan Vinkler, ale nešlo by o nijaké retenční nádrže. Pan redaktor si dotace upravil tak, aby podpořil starostu, že jeho retenční nádrže jsou tedy v pořádku.
A v tom je ta podprahovka, vloudit pro ostatní čtenáře do textu pravdivou informaci o jiném problému, ale tak, aby byl případný čtenář po přečtení této podprahové informace ztotožnil s původní takto upravenou informací. Ztotožní se aniž si to uvědomí.

Holt když to starostovi Pepovi přestalo najednou fungovat jak v předchozích letech, kdy zavelel, podřízené mužstvo srazilo kufry, odříkalo povinou ódů na pana starostu, zasalutovalo a odhlasovalo mu cokoliv, tak se to musí "požduchnout" jásavým článkem a s tím, ne že on starosta Pepa, ale stát, ten to požaduje tím, že podporuje a on starosta Pepa jen koná dle toho co si stat přeje a dotuje.

Má velice dobře spočítané, že náklady na jednu RN budou cca 1 000 000 milion korun, i když MP umí stavět i za podstatně dráž - on to někdo bez problému zaplatí. Při stavbě 4nádrží je cca 4 000 000 milion, spíše 6 000 000 milionu, aby z toho něco bylo, však on už to "někdo" zaplatí.

Vždyť p.Kropáč je starostův člověk,tak se nedivte.

Souhlasím. U nás za potokem na poli hospodaří jedno bývalé, lépe jen je obhospodařuje, není v jeho vlastnictví. Již několik roku, a ne málo roku, toto hospodaření pozoruji. Hospodaření vypadá následovně. Musím začít od žní. Do plodin vjede kombajn s 25 lištou a plodiny poseče, vymlátí, slámu sroluje a odveze. Od toho okamžiku se na poli půl roku nic neděje, krom růstu plevele a lebedy. Na jaře přijede velký polopásový traktor, za sebou má zapřažený stroj sestávající s v několika řadách sestavené disky v délce cca 30 m. Těmito disky nakypří půdu do hloubky maximálně 5 - 10 cm. Za nějaký čas přijede samohybná velká cisterna, roztáhne křídla - rozprašovače něčím to porýpané pole pokropí. Později přijedou secí stroje a pole osejí. V průběhu vegetační doby do polí několikrát vjedou opět samohybné cisterny a něčím ty plodiny postříkají. Vyroste třeba obilí. To se sklidí nejpozději v polovině srpna. Od toto okamžiku do jara je pole ponecháno svému osudu. Kdy se to vše opakuje, jen jednou tak nasejí obilí, jindy řepku nebo kukuřici. Že by na to pole za poslední dobu tak nebojím se napsat 10ti let tam udělali řádnou orbu a do půdy vpravili byť je jeden kilogram organické hmoty (hnůj), jsem neviděl.
Šel jsem si i do té půdy rýpnout abych věděl. Vše se děje do hloubky 10 cm. Pod 30 cm se do půdy nedostanete ani krumpáčem. Důsledek horních 10 cm lehce splavují deště. Ostatní je zhutněné na beton, který vodu nepustí a voda tak odteče povrchově i s těmito 10 cm vegetační zeminy.
Tedy vlastním laickým koukáním a selským rozumem potvrzuji výsledky mnohaletého výzkumu.

Do rubriky Postřehy a komentáře byl vložen článek MUDr. Čajkové "Proč je krásného místa k vycházkám pro retenční nádrž škoda?"
https://zazdravouobec.webnode.cz/news/proc-je-krasneho-mista-k-vychazkam-pro-retencni-nadrz-skoda/

Krásný článek.Byli jsme na výletě v jedné malé vesničce a tam to tak mají-nádhera.A tolik se tam nestaví a to je aspoň vesnička.

Nedalo mi to spát , a tak jsem se opět vypravil
k propustku pod tratí a změřil si ho. Propustek má u země šířku 3,95m a je 2,7m vysoký.
Z fotografie pořízené 14.7.1957 , lokální průtrž v lokalitě plánované RN č.4
( viz https://www.zdravymalin.cz/historicke-fotografie#&gid=1&pid=2 )
jsem střízlivě odhadl výšku vody na 20 cm.

Problém mi dělal odhad rychlosti vodního proudu, dosadil jsem hodnotu 7 km/hod ,tedy tempo rychlé chůze .

Jednoduchým výpočtem zjistíte, že za jednu vteřinu tehdy proteklo propustkem 1,5 m3 vody.
Za jednu hodinu tehdy proteklo 5400 m3 vody , což je 5,4 násobek max. kapacity plánované stavby RN č.4. (pokud je zcela prázdná)

Fotografie je autentická, ověřte si, rozměry propustku si můžete zkontrolovat taky osobně.

RN č.4 je, z hlediska protipovodňové ochrany území pod ní, úplně zbytečná.

P.S. Pokud je někdo v obci,kdo má záznamy o povodních v r. 1997 , prosím ozvěte se. Děkujeme.

U P O Z O R N Ě N Í - předpověď

Ve středu, 19.4. celodenní déšť se sněhem.

Od čtvrtka se citelně ochladí,ranní teploty pod bodem mrazu.

V pátek, 21.4., mají ranní minima poklesnout
v naší lokalitě na - 6 C a až do 12hod má být pouze -1 C .

I když jsem na níže uvedený příspěvek Ing.Brtny napsal odpověď , nestačí to.
Řada čtenářů je na pochybách, komu vlastně věřit.

Proto uvádím odborný názor špičkového českého hydrobiologa profesora Otakara Štěrby. Věřím, že po jeho přečtení už pochybovat nebudete.

„Lidé věnují největší pozornost řekám, protože si myslí, že jsou z pohledu životního prostředí i existence lidské společnosti nejdůležitější. Nejsou.
Nejdůležitější je krajinný ekosystém, který nazývám říční krajinou.
K dílčím ekosystémům říční krajiny patří především prameny a prameniště, řeka, boční aktivní a periodická ramena, tůně v nivě, podpovrchová část dna toků , podpovrchové štěrkopískové sedimenty, břehy všech koryt atd.

Právě v těchto polohách došlo v minulosti k největším melioračním zásahům, k odvodnění, likvidaci mokřadů. Většina pramenných říčních krajin se dnes nachází v zemědělské krajině (51,5 %), kde jsou bezezbytku zdevastovány.

Stejně jsou na tom prameniště v intravilánech obcí a na „ostatní půdě“ (celkem 8,26 %), a totéž se týká 20 % pramenů v lesích.
Nejméně 80 % původních pramenných říčních krajin je dnes zcela nebo částečně zničeno odvodněním, zavezením, rozoráním apod.

Na základě nejrůznějších zkoumání a zkušeností mi vychází (a to ne jenom mně), že ze všech typů krajin je říční krajina skutečně tou nejdůležitější.

Zde se potkávají pohledy ekologů s názorem ekonomů, podnikatelů, vodohospodářů, prostých občanů, neřkuli s názorem politiků, kteří ovšem doposud nevědí, že nějaká říční krajina existuje.

Co zasadilo našim říčním krajinám největší ránu?

V novodobé historii způsobilo největší škody masové odvodnění pramenných částí říčních krajin v šedesátých letech, ty slavné meliorace v českém pojetí. Tento fakt prostě způsobuje mnoho defektů ve fungování říční krajiny a tím i v celém životním prostředí.

Nejhůře jsou na tom právě ty nejdůležitější pramenné úseky, které byly postiženy odvodněním „velkoplošně“ a tam došlo k největším škodám, i když nejsou snadno pozorovatelné.

A jaké má důsledky, že 80 % původních pramenných říčních krajin je dnes zcela nebo částečně zničeno?

Některé dovedeme kvantifikovat, o jiných jsme jen přesvědčeni. Klasickým dopadem jsou tzv. bleskové povodně z posledních desetiletí, ale do značné míry i velkoplošné povodně (1997, 2002), kdy se spojily poruchy z pramenných oblastí s nedostatkem rozlivových území, která byla likvidována ruku v ruce s regulací a ohrázováním řek.

V naší vlasti zůstaly z říčních krajin pouhé trosky.

Je načase, abychom tyto motivy dostali do společenské praxe. Nebude to jednoduché, protože hráz technokracie, byrokracie a kořistnické bezohlednosti je velká.

Po našich předcích jsme zdědili nejenom naši vlast a historii, ale také zcela konkrétní přírodu. Nežije se mně dobře s vědomím, že naše děti se na nás budou dívat jako na barbary, kteří zničili to nejcennější a pro velkou část národa nejkrásnější, co v této přírodě bylo, totiž říční krajinu. "

(celý článek najdete na : https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/sterba-nejdulezitejsi-je-chranit-ricni-krajinu-byt-z-ni-zustaly-jen-trosky


Co dodat ?
V podání územních a stavebních aktivit jediného člověka v obci se likviduje to nejcennější, co nám tady zbylo.
Tato forma primitivního chování musí být odstraněna. Čím dříve, tím lépe.

1) Pane Vinklere, procházel jsem s Vámi ve čtvrtek lokalitu a ukazoval stromy, které se budou kácet nebo ne? Jak je tedy možné, že den poté uvádíte úplně jiné hodnoty? Předpokládám, že se vrátíme k domluveným hodnotám.
2) Zjistil jste tedy, jestli je vlastníkem MZe ČR nebo vlastníci pozemků? A zahájil kroky k jejich odstranění? Už v únoru jsem Vás upozorňoval na skutečnost , že drenáže jsou NĚČÍ majetek a žádné sdružení si s cizím majetkem nemůže dělat co si zamane. Neustále se zaštiťujete snahou o obnovu, ale v dané věci jste neudělal nic. Místo tohoto dopisu jste mohl napsat dopis do Šumperka, Medlova, Prahy, Olomouce.
Nemáte pravdu. Sdružení mohou vykonávat i činnost a vytvářet hodnoty. Jen se podívejte kolik sdružení dostalo dotace na hřiště, parky. Co si budeme povídat je lehčí napsat udání, stížnost, záporné stanovisko, nesouhlas než něco vytvořit, vybudovat.
3)Nevěděl jsem, že nerozumíte nadsázce. Tvrdíte, že území v Novém Malíně nevytváří žádné ztráty energie. Také Vás poučím. Je perpetuum mobile 1. (I. TZ) a 2. (II. TZ) druhu. To první vykonává kladnou práci, aniž by se měnila energie tohoto zařízení nebo energie jeho okolí. To je přeneseně krajina dle Vašeho modelového případu - 16 000 m3 naprší, 1 000 se schová v RN a 15 000 srovná Malín se zemí (žádné ztráty). (Upozorňuji na nadsázku).
a) Jako člověka, který bydlí kousek pod RN Vás prosím, aby jste udělal pár kroků navíc a prošel se po zatravněných a zalesněných pozemcích, snad zjistíte jaké % povodí odpovídá Vašemu modelu.
b) Máme provedený geologický průzkum. Vzhledem k tomu, že se na lokalitě nachází především jíly, tak nemůžete počítat s tím, že bude území trvale nakypřené.
c) To že z trubek teče voda neznamená, že pracují se 100 % účinností a jsou na celé ploše povodí. Když už jste objevil stránky s melioracemi, tak Vás poprosím o jejich nastudování. Třeba se dozvíte, kolik by v lokalitě muselo být šachet a jaké průměry hlavníků by musely být, kdyby bylo meliorované celé povodí. Také se dozvíte životnost těchto zařízení.
d-e) Neuvědomujete si to, ale souhlasíte se mnou.
4) Vzhledem ke kapacitě, ploše mokřadiště a Vašemu scénáři jiný stav nepředpokládám.
5) Snažíme se pracovat pouze na reálných projektech. Vysvětlím. Pozemky v povodí RN č. 4 jsou něčí majetek, někdo na nich hospodaří - Mespol. Ten někdo jejich většinu zatravnil a zavázal se k tomu, že tyto pozemky min. 2 x ročně poseče, aby dostal dotaci. A já se vás tedy zeptám je v současném tržním hospodářství reálné, aby tento soukromý subjekt se vzdal části svých pozemků ve prospěch mokřadiště (na mokřadiště nelze brát dotaci) a odstranil na své náklady meliorace, aby si znemožnil přístup techniky na pozemky a zkomplikoval si práce při sečení? A zde se vracím k bodu 1 - zeptal jste se alespoň někoho?
6) Četl jste můj včerejší příspěvek? Já nemám NIC proti odstranění drenáží, jen nesouhlasím s tím, že jsou 100 % účinné a funkční. Nejsem snílek, ale realista a nevěřím tomu, že je někdo na své náklady odstraní. Jako reálné vidím to, že se drenáže zruší zanesením a rozpadem v následujících letech. PD nikde neuvádí, že se drenáže budou obnovovat , podporovat, zásobovat, dotovat, prostě nic.

Zase jde jen o dotace a peníze.

Pane Brtno, pojďme se shodnout na následujícím

1) Firma TERRA NOVA obdržela zakázku od obce Nový Malín a splnila ji. (projekt RN č.4)


2) Spolek Zdravý Malín namítá, že výstavbou nádrže se nezmění poškození krajiny, a že se musí jít cestou nápravy - eliminace drenáží - a že projet má řadu odborných nedostatků

3) Nepropírejme si játra na detailech,co ,kdo , kdy , jak řekl v této záležitosti.

Prostě podejte žádost o územní rozhodnutí !

My podáme námitky, které zveřejníme=veřejná kontrola.

Nechme na stavebním úřadu, aby rozhodl,zda umístění stavby v území je v souladu se zákonem (jak tvrdíte vy) , anebo v souladu se zákonem není, jak tvrdí náš spolek.

Výrok a odůvodnění stavebního úřadu zveřejníme a nabídneme tak všem občanům, aby si udělali vlastní názor na celou věc. Na rozdíl od vedení obce považujeme naše občany za svéprávné.

Dále se budeme se snažit o zajištění odborné přednášky na téma " Půda a její ochrana, degradace půd, územní plán a životní prostředí atd. Plánovaný termín : květen-červen.

Určitě i vás pozveme, to není politika , to je zájem občanů na tom, kde žijí a jak žít budou.

A co chcete po p.Brtnovi,vždyť je to Minářův člověk jako p.Indra.Jsou mu zavázáni.

Pane Brtno,
Vy jste byl tvůrce projektu průlehu v Mladoňově. Tehdy do Mladoňova stékala močůvka z blízkého zemědělského družstva. Tento problém vyřešil Váš projekt průlehu. Několik majitelů pozemků dalo také souhlas s realizací tohoto opatření, které má mimochodem sloužit k udržení vody v krajině. Nicméně zde došlo k paradoxu! Průleh v Mladoňově zadržuje nejen vodu, ale hlavně zachycuje onu močůvku. Je skutečně cílem průlehu vytvořit něco takového? Co by na to řekli majitelé pozemku, kdyby to věděli? Věřím, že jste p. Minářovi vděčný za to, že Vám poskytuje práci, že Vám nabídl bydlení v Novém Malíně a možná i další úlevy a výpomoc, ale tím si Vás i zavazuje a to nejen v současnosti, ale i do budoucna.

Tak s tím plně souhlasím.A tak si starosta kupuje lidi.

Pan Brtna mám dotaz k Vašemu předchozímu příspěvku. Uvedl jste, že jde o politický boj.

Já však v celé věci vidím následující. Byl vypracován stavební (podtrhuji stavební) projekt na stavbu, nikoliv na jakoukoliv politickou či alespoň politologickou tématiku. Tento stavební projekt byl podroben veřejné oponentuře, týkající se opět nikoliv politických otázek.

Takže, pane Brtna, kde jste prosím vzal ten politický boj?

P..Brtna je starostův člověk a to svědčí o všem.

Pane Brtno, kdopak Vám nadiktoval odstavec 2? Vycházím toho, že se moc v právních věcech neorientujete, tak jako já v technických. Ale termín "sdružení" v tom smyslu jak je popisujete, je termínem ze zrušeného obchodního zákoníku. Dnes jsou to "spolky" dle občanského zákoníku. Tedy termínu "sdružení" použije toliko člověk starší, což Vy nejste. Navíc ten starší musel něco o sdruženích vědět, což, nezlobte se, u technika nepředpokládám. Tož asi tak.

Tak, tak. A poslední věta odstavce 2, mi něco neodbytně připomíná, co bylo už mnohokrát napsáno jinde, někým jiným a skoro stejnými slovy. Na takovou náhodu nevěřím.

Dobrý den,
rád bych za projekční kancelář upřesnil příspěvek Ing. Vinklera.
1) Kácet se nemá 125 stromů, ale 29 ks stromů a cca 125 m2 křovin.
2) O drenážích jste nám psal už v únoru. Já bych se tedy rád zeptal, co spolek za Zdravý Malín z.s. v této věci vykonal? Zjistil už, kdo je majitelem drenážního souřadu? Zeptal se někdo tohoto majitele jestli souhlasí s odstraněním svého majetku?
3)S "výpočtem" odtoku, který uvádíte nemohu souhlasit. Popisujete nereálné perpetuum mobile. Ve Vašem výpočtu velice nepřesně počítáte s velice nepřenými čísly. Není možné si myslet a už vůbec napsat, že při srážkách 16 000 m3 se zachytí 1 000 m3 v RN č. 4 a 15 000 m3 bude povodeň.
a) Pozemky v povodí nádrže jsou buď zalesněny nebo zatravněny (takřka ideální stav). Vy řešíte výpočet na ideálně hladké ploše, kde se nezachytí ani kapka vody.
b) Neřešíte to, že drenáže jsou na ploše max. 1/4 povodí.
c) Neuvažujete s tím, že drenáže jsou ve své polovině přerušeny průlehem. S největší pravděpodobností tato polovina drenáže nebude funkční. Drenáže jsou také desítky let za svou životností a umístěné pod vrstvou jílovité zeminy, která také snižuje jejich účinnost.
d) Drenáže jsou uloženy v nezámrzné hloubce 1,0-1,2 m pod terénem. To se vážně v této mocnosti zeminy nezachytí ani kapka vody?
e) A co je nejhorší, tak vůbec neuvažujete s tím, že drenáže na povodňový průtok nemají žádný vliv. Zkrátka než prosákne voda vrstvou zeminy 1.2 m, tak už bude dávno po povodni.
4) Zrušení drenáží jistě může přispět k optimalizaci vodního režimu v lokalitě, ale nijak nesouvisí s tím co popisujete. Při přívalovém dešti není rozdíl, jestli voda dopadá na vyprahlé mokřadiště nebo na vyprahlou louku.
5) Z mého pohledu nevidím důvod, proč by neměla vzniknout RN č.4 a Váš spolek se nepokusil o zrušení drenáží. RN č. 4 negativně neovlivní Vámi navrhované mokřadiště a mokřadiště negativně neovlivní RN č.4.
Snad stavební úřad pochopí, že jde především o politický boj a nebude sobě ani nám přidělávat práci.
Přeji krásné Velikonoce
Brtna

Holt, každá liška chválí svůj ocas.

Měli bychom se pokoušet vrátit k původnímu charakteru krajiny.
Retenční nádrž na vybrané místo podle mě nepatří. Jedinou výhodu z ní bude mít opět jen PNM. To s politikou v obci nijak nesouvisí. Já osobně bych nikdy pod nádrží,kterou postaví PNM a její zaměstnanci nebydlel. Na rovinu...Měl bych prostě strach.

Nikdy jsem v matematice nevynikal, skončil jsem u trojčlenky, ale počty mi šly. 125 m2 je asi 10 a něco metru krát asi 12 a něco metru. Na tom se neotočí osobák, natož aby tom pracovala těžká mechanizace, náklaďáky apod. Tož asi tak.

Četl jsem tento příspěvek mnohokrát, ale nejsem natolik odborně znalý, abych mohl posoudit. Až mi to seplo v bodu 4 - "při přívalovém dešti není rozdíl, jestli voda padá na vyprahlé mokřadiště nebo na vyprahlou louku". Takže když to hrkne, voda se povalí nádrž nenádrž. Do nádrže se sice něco málo chytne, a pak přeteče a je vymalováno. Obdobně s mokřadišti.

A pak věta z bodu 5. RN č.4 negativně neovlivní mokřadiště a mokřadiště negativně neovlivní RN č.4.

Takže, když bude sucho bude vyprahlé všechno. Když bude příval nezachytí to nic. To je co mi fakticky vyšlo z uvedeného článku.

Pak, jak píše pan Langer, je opravdu zbytečné RN č.4 stavět. A je a bylo by vhodné hledat nejúčinnější řešení, nikoliv možného potencionálního ohrožení přívalovým deště, nýbrž daného a více než jen předpokládaného sucha.
Jinak to bude jen práce pro PNM a nic jiného.

Nejdříve poděkování p. Brtnovi za vložení diskuzního příspěvku, pokusím se na jednotlivé výtky odpovědět:

1) Žadatel sám však uvádí v dokumentaci , že bude vykáceno 66 stromů. Co tedy platí ?

2) Spolek Zdravý Malín,z.s. má oprávnění vstupovat do územních,vodoprávních ,stavebních
a jiných řízení pouze jako účastník podle zákona na ochranu krajiny a přírody v k.ú.Nový Malín.
Nic víc.
Na naši žádost z loňského roku o místo v komisi ŽP,jako poradního orgánu rady obce nám nikdo ani neodpověděl. Obecní rada o naše názory nestojí.
Komu patří meliorační stavby v k.ú. Nový Malín byste jako firma vzdálená několik desítek metrů od pracoviště MZe ČR měl vědět dávno. Pomůžu vám- patří buď státu /pokud byly evidovány/,pokud ne , tak se od 1.1.2014 staly majetkem jednotlivých vlastníků pozemků. (občanský zákoník). Kteří to jsou, zjistíte náhledem do katastru.
3. Mýlíte se. Perpetum mobile je hypotetické zařízení,které vyprodukuje více energie než je energie přijatá a v systému obsažená. (Druhá i první termodynamická věta). Já nic takového netvrdím.
Jak vypadala pořádná průtrž na uváděném území a tok vody propustkem pod tratí lze vidět na staré fotografii umístěné na webu našeho spolku. ( případná RNč.4 totálně k ničemu)

a) kdybych vás ve čtvrtek na místě neviděl,musel bych tvrdit, že jste tam nebyl. Polní plochy po pravé straně lokality nejsou ani nezatravněny ani nezalesněny, ale osety obilím.

b) řeším, vy zase "nevíte" o zhutněné jílovité půdě ve zbytku povodí, dělal jste si sondy ? Já ano. Zhutnění vzniklo pojezdy těžké zemědělské techniky . Půda ztratila schopnost infiltrace vodních srážek.

c) Opět nepravda. Když tál sníh , strže jsem si obešel. Z trubek krásně tekla voda.

d- e) stejná odpověď = zhutněná půda

4) Nechápu proč by mokřadiště mělo být vyprahlé (tedy pokud není odvodněno plošnou trubkovou drenáží) a pokud není půda zhutněná "péčí" pojezdů těžkých strojů.

5) Kdyby náš spolek měl patřičné zastoupení v zastupitelstvu, nabídl bych vám tolik smysluplné práce,že byste byl nadšený.
RN č.4 by neměla vzniknout, protože je zcela zbytečná. Měla by totiž zadržovat ,jak je uvedeno v minulém projektu, MELIORAČNÍ ODPAD, ano tak je to tam uvedeno.
Pane Brtno, to není žádný odpad, je to doslova krev krajiny ,které byly otevřeny žíly.
My nepotřebujeme zachytávat odpad, my potřebujeme krajinu uzdravit , vyléčit ji.

Mohu vás ujistit, že stavební úřad obdrží řadu námitek a připomínek z odborného pohledu.
Politiku do dikce stavebního zákona ,stejně jako do územního plánu, zásadně nepletu.

Díky Bohu, že Stavební úřad v Šumperku je 100% výkon státní správy a úředníci kryti služebním zákonem. Doba,kdy starosta ovlivňoval stavební řízení a rozhodoval s dalšími výtečníky o ryze odborných věcech, P O M I N U L A !

P.S. O melioracích a problematice jejich (ne)fungování se lze nejlépe informovat na VÚMOP (Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy) Praha nebo Brno

Včera se nás v místě zamýšlené stavby RN č.4 sešlo celkem devět,z toho dva zástupci projektanta, starosta a šest občanů z navazující zástavby.

Na místě bylo možno nahlédnout i do projektové dokumentace a byl podán obstojný výklad jak
o stavbě samé, tak i zamýšleném odlesnění části plochy přiléhající k nádrži.

Nádrž o max.objemu 1000m3 má být dlouhá asi 85m, hráz má dosahovat šířky 42m a široká v patě bude 8-9m. Padnout by mělo asi 125 stromů a keřů po levé straně díla,jedná se o méněhodnotné dřeviny typu jíva ,keřový porost apod.
Účelem díla má být zadržování vody a ochrana před přívalovými dešti , počítá se s proměnlivou výškou hladiny od cca 2m- 0 m a nádrž bude průtočná doplněná i bezpečnostním přepadem a regulací výšky vody - požerákem.

Je zapotřebí ocenit změnu postoje obce k občanům,kdy se konečně projekt projedná s veřejností. Moje výhrada je, že to mělo být dříve a projednán měl být již záměr obce a nikoli vyprojektovaná stavba s vydanými souhlasy dotčených orgánů před podáním žádosti o vydání územního rozhodnutí. Ale zaplať pánbůh i za tohle.

Hlavním úkolem RN má být zadržování vody v krajině, dopouštění vody do potoku v období sucha a ochrana před přívalovými dešti.
Orientační cena díla cca 1mil.Kč - odhad projektanta.

Na první pohled tedy vše v pořádku. Ale bohužel to je jen ten první a povrchní pohled.

Základní problém tkví ve skutečnosti, že celý lesík je obklopen rozsáhlými a svažitými polními plochami (40-50 ha), které byly v 80.letech odvodněny plošnými drenážemi-meliorace , ty jsou svedeny právě do onoho lesíka a funkční jsou dodnes.

Může mi někdo odpovědět na otázku, co je lepším způsobem zadržování vody v krajině ?

a) výstavba RN která zachytí vodu z meliorací a má plochu cca 600m2 a objem 100m3

nebo
b) zrušení meliorací na 40 ha, obnovení zbytků mokřadišť a jímání srážkových vod na celé ploše a v objemu celého zemního tělesa ?

Ono je jednoduché říct je sucho, tak postavíme akumulační nádrž, až pak třeba budeme řešit, že nemáme pro ni vodu. Přitom je hlavní příčina problému v půdě, a hlavně té zemědělské, neboť, pro mnohé překvapivě, dokáže zemědělská půda v sobě zadržet nejvíce vody, je to až
3500 m3/ha, tedy= 350lt/m2.
Připusťme, že v našich podmínkách je to pouze čtvrtina , tedy 87,5lt/m2, tedy 875m3/ha.

Na 40ha se však i tak jedná o 35000m3 zadržované vody.

A porovnejme – RN č.4 zadrží bodově 1000m3 vody, krajina(bez meliorací) na 40ha zadrží
35 000m3 vody. Přesně 35x více než retenční nádrž.

Přitom náklady na stavbu retenční nádrže jsou stejné jako náklady na eliminaci meliorací a vybudování mokřadiště, =1mil. Kč.

Zabývejme se také otázkou , jak by se stavby chovaly v případě dlouhotrvajícího sucha a náhlého přívalového deště ? Tedy za několik hodin dopadne na toto území 30mm/m2 dešťových srážek.

A. Objem vody spadlé na plochu 40ha je
v obou případech 16 000 m3 vody.
B. Retenční nádrž zachytí max. 1000m3 vody svedené melioracemi do lesa a 15 000m3 se valí do propustku pod tratí a do obce , kde napáchá mnoho škod na majetku obce i občanů

C. Obnovená krajina však vsákne hravě 30l/m2 a k žádným škodám nemůže dojít

Z těchto důvodů trvám na tvrzení, že stavba RN č.4 je zcela zbytečná a má se jít cestou nápravy krajiny.
Poté , co se projektant včera dušoval, že stavbou nebudou poškozeny vzrostlé a hodnotné stromy v těsné blízkosti plánované stavby , odvolávám své další tvrzení, že by byla škodlivá. ( i přestože mi pár starousedlíků tvrdilo, že Josef nehledí při svých stavebních úletech na nějaký „klacík“ vlevo nebo vpravo nehledí)

No, a co by mělo následovat ?
Očekávám, že obec podá návrh na zahájení územního řízení o umístění stavby RN č.4 .
Obec by zase měla očekávat, že spolek Zdravý Malín,z.s. své připomínky uplatní u stavebního úřadu.

Co se stalo v Malíně nového,a stojí za popsání?
RO na svém 34 zasedání asi před měsícem schválila jednu tajemnou smlouvu,kterou na RO nikdo neviděl,nebyla vůbec předložena,smlouva hovoří o jakémsi tajemném daru,zároven o uhradě TI? Z usnesení RO nelze nic vyčíst,tedy kdo co komu daroval,a kdo co darem uhradil. Zápis z RO který jsem si mohl jako zastupitel přečíst je ještě tajemnější,a rozumí mu snad jen ten,kdo ho napsal s umyslem,že ho nikdo nepochopí.
Perla na závěr hodná OSKASRA...Při telefonickém hovoru s Minářem mi bylo zděleno,že smlouva do dnešního dne není napsaná,tedy jako zastupitel nemám nárok do ní nahlédnout. Bude mi to umožněno až po jejím napsání.
A tak je to v Malíně se vším. To jen na ukázku toho,jak to u nás chodí. Vím,že hlavy moudré budou radit co a jak dále,ale kdo má na to brát pořád čas a sílu. Opozice není placena a nemá žádné právníky. Každopádně se budeme muset poradit co s OSKAREM dále.Je na pováženou ,že takové jednání nevadí ostatním radním. Tedy takovým veličinám jako je Dr. Schlemmer,paní Novosadová a dalším .Nebo z toho snad mají nějaký prospěch?

A aby se nemohla veřejnost účastnit (nebo aspoň co nejméně), tak zastupitelstvo obce posunuli na 16.00 hod 24.4.2017. Občane, nic nesmíš vědět, nestarej se, my se o všechno postaráme sami a nejlíp ....

Přesně vystiženo.To oni potřebují.

Je to doba která vyhovuje lidem jako je Faltus,Hýbl,Ostravský... Jsou to ti co se o nic nezajímají,jen být brzo doma,nebo na pivu. Dejte si tu práci a na ZO spočítejte počet zam. PNM a OU. Na posledních ZO jich bylo málo,starostovi věrní byli v menšině.Tedy se jim i hůře pracovalo na jejich projektech. Většina lidí bude mít opravdu problém na ZO dorazit tak časně.

Tato doba vyhovuje všem zaměstnancům OÚ ,jdou tam v prac.době.Občané však musí odněkud dojet a pracovní dobu většinou mají do 16hod. A s tím počítá vedení obce,aby se tam nedostavili.A nemohli oponovat.

Pane Langere, k Vašemu povzdechu. Zeptejte se pana Vinklera, jak to dělá, že byť není ani člen rady, ani člen zastupitelstva, byť není nikým placen, ani není právník, přesto dokázal už hodně s "rathausem" zamávat. Zeptejte se ho, kde na to bere sílu i čas. Myslím, že by pro Vás odpověď měl.

Nechci být protivný,ale dovolím si poznamenat.
Co se mé osoby týká,tak bojuji s molochem PNM,OU a jeho starostou již min. 8 let. Vážím si pana Vinklera,a jeho optimismu. Jeho boj však trvá asi 2 roky,tedy je svěží,a bojovnější než já. Co ale můžu prozradit,že i jeho postoje utrpěly během posledních dvou let zřejmě nějakou ujmu z původního optimismu.

Nechci být rýpavý. Jen položím pár otázek a faktů.

Kolikrát starosta k nějaké stavbě svolal informační schůzku na místě samém?

Kolikrát musel starosta podat informaci na základě rozhodnutí soudu s tím, že byl porušen zákon? A ještě žalobci zaplatit soudní náklady?

Za "normálních" Novo Malinských poměrů, již by byla odhlasovaná změna územního plánu a dnes by již bagry chroustaly jámy a rýhy, buldozery by hrnuly a zahrnovaly, míchačky by se točily a plivaly beton a maltu, stromy a lesy by se kácely atd., atd.

Myslím,že tak jedná na základě rady pana magistra a nezištných odborných rad jeho guru,pana profesora práv.

Velké "m", co tím chtěl básník říci?

Malé i-Chytrému napověz,...

Můžete prosím specifikovat o jakého profesora práv se jedná? Magistrem asi myslíte p. Štencla, ale koho dalšího obec platí za odborné, předpokládám právnické rady. Děkuji za odpověď.